Co se změní po brexitu? Zprvu skoro nic

K brexitu oficiálně dojde v pátek ve 23 hodin Londýnského času, tedy o půlnoci SEČ.

Do konce roku se pak bude Velká Británie řídit veškerými unijními pravidly a stejná pravidla budou nadále platit i pro obchod se zeměmi sedmadvacítky. Britové se jen nebudou účastnit rozhodování a debat zemí evropského bloku.

Také práva občanů EU včetně Čechů žijících v Británii zůstanou nezměněna. Zaručuje to dohoda, kterou s Bruselem vyjednal britský premiér Boris Johnson a schválily ji jak evropský, tak britský parlament.

Cizinci ze zemí EU, kteří budou chtít v Británii zůstat i po přechodném období, by měli do konce letošního června požádat o status usedlíka, připomněla ČTK.

Žádosti by měly britské úřady vyhovět v případě, že unijní občan ve Spojeném království pobýval déle než pět let. Jinak má žadatel dostat předběžný status, který jej opravňuje zůstat v zemi až pět let.

Britská média ovšem v posledních měsících popsala řada případů, kdy si lidé, kteří v Británii mnohdy strávili dlouhé roky, stěžovali, že jim ministerstvo vnitra bezdůvodně odmítlo udělit plnohodnotný usedlický status.

Podle odhadu českého velvyslance v Británii Libora Sečky žije v zemi asi 65 až 80 tisíc Čechů, přičemž jejich počet v posledních letech nejspíš klesl.

Britské ministerstvo vnitra v polovině ledna uvedlo, že o status usedlíka požádalo 33 tisíc Čechů. Byli tak na 15. pozici hned za Slováky, kteří podali více než 57 tisíc. Zdaleka nejčastěji se o tento status ucházeli Poláci, kterých v Británii žije téměř milion.

Během přechodného období, které vyprší na konci roku, bude třeba vyjednat především dohodu o vzájemném obchodu a volném pohybu zboží mezi Británií a EU. Dohoda má zamezit zavádění cel a kontrol zboží na hranicích, které by jinak vznikly, protože Británie opouští jednotný unijní trh.

Dojednat toho bude však mnohem víc. Jasno je třeba vnést do budoucnosti vymáhání práva, sdílení dat či zajištění vnitřní i vnější bezpečnosti. Bude nutné nastavit také pravidla letecké dopravy, rybolovu nebo licencování a obchodu s léky.

Britský premiér Johnson tvrdí, že přechodné období nebude znovu prodlužováno, Evropská komise varuje, že to bude na knap, aby se podařilo vše stihnout.

O odchodu z EU rozhodli Britové v referendu v červnu 2016 poměrně těsnou většinou: 17,4 milionu lidí - tedy 52 procent - hlasovalo pro brexit, 16,1 milionu (48 procent) si přálo zůstat v unii. K brexitu mělo původně dojít 29. března 2019, ale kvůli neschválení „rozvodové dohody“ žádali Britové opakovaně o odklad.

Nespokojenost s brexitem dávají opakovaně najevo Skotové, kteří byli při hlasování o brexitu většinou pro setrvání v unii. Ti avizují, že by rádi znovu hlasovali o své nezávislosti na Británii, aby se pak případně mohli znovu připojit k EU.

Londýn tyto snahy odmítá - argumentuje mimo jiné tím, že referendum o nezávislosti se už ve Skotsku konalo v roce 2014 a že 55 procent hlasujících se tehdy vyslovilo pro setrvání v monarchii.