Článek
Balíček v úterý definitivně potvrdili ministři financí členských států. Tímto krokem skončilo více než osm let vyjednávání a přepisování jeho podoby.
Konkrétně se balíček skládá z deseti předpisů, které dohromady vyjdou na více než 1500 stránek. Ty obsahují nová pravidla na kontroly příchozích migrantů, které určí, zda mají nárok na nějakou formu ochrany, nebo zda budou deportováni. Celý tento proces má být zároveň urychlen a zefektivněn.
Balíček zavádí také princip, podle nějž těm zemím Unie, které jsou přetíženy migračním tlakem, solidárně pomohou ostatní buď tím, že od nich část migrantů převezmou, anebo je podpoří finančně či materiálně. Právě proti požadavkům na finanční podporu či přebírání uprchlíků od ostatních zemí se Maďarsko a Polsko dlouhodobě staví, a proto jako jediní členové EU hlasovaly tyto státy proti všem bodům balíčku.
PŘEHLEDNĚ: Co znamená pro Evropu pakt o migraci
Agentura AP uvádí, že mnoho mainstreamových politických stran považovalo odhlasování balíčku za nutný krok v boji se vzestupem radikální pravice. Poskytnuté řešení migrantské krize ji mělo oslabit v nadcházejících evropských volbách. Není ale jasné, zda bude balíček skutečně mít takový efekt, protože v platnost vstoupí až v roce 2026.
Česko se zdrželo
Česká republika se stejně jako v únoru zdržela hlasování. Konečná podoba balíčku zhotovená během španělského předsednictví je totiž dle státních představitelů pro Česko méně výhodná než ta, na níž se předtím jako předsednická země samo podílelo.
O migraci jednal během své pondělní návštěvy Itálie i český premiér Petr Fiala. „Česká republika patří s Itálií k zemím, které chtějí jít dál, než kam nás dostal migrační pakt,“ uvedl Fiala po setkání s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou. Jak dodal, důležitá je zejména spolupráce se zeměmi mimo EU. Za možnou cestu, jak si poradit s nelegální migrací, pak Fiala označil projekt italských center pro žadatele o azyl v Albánii. Ten ale zatím nebyl spuštěn.
Český premiér v pondělí rovněž uvedl, že migrační pakt je krokem k rozumnému řešení, nicméně nedostatečným. Česko se v této souvislosti zapojilo do neformální skupiny států, které chtějí jít v této záležitosti dál, řešit migraci právě i mimo území EU a bojovat s převaděčstvím a pašeráctvím lidí.
Zmíněná koalice států chystá dopis Evropské komisi a členským státům Unie, který by měli podepsat ministři vnitra nejméně 15 zemí EU. Volají v něm po „neotřelém pohledu na věc“ a „nových způsobech“, jak problému na evropské úrovni čelit.
Jako v Kocourkově. Migranti bez pasu mohou do Německa, ale z něho ne
