Hlavní obsah

Čiré bláznovství, kritizuje francouzská opozice cestu Macrona na Ukrajinu

Jako cílené načasování kritizuje francouzská opozice cestu Emmanuela Macrona na Ukrajinu. Tam se vydal ve čtvrtek společně s ministerským predsedou Itálie Mariem Draghim a německým kancléřem Olafem Scholzem. Na místě se k nim přidal i rumunský prezident Klaus Iohannis. Macronova návštěva u Volodymyra Zelenského tři dny před druhým kolem legislativních voleb ve Francii je předvolebním tahem, shoduje se opozice.

Foto: Valentyn Ogirenko, Reuters

Francouzský prezident Emmanuel Macron (vpravo) a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj.

Článek

Tři dny před druhým kolem voleb do zákonodárného Národního shromáždění odjel francouzský prezident Emmanuel Macron navštívit do Kyjeva svého ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského.

„Přesně načasovaný kalendář. Emmanuel Macron nedělá nic jen tak. Za vším je snaha o získání více hlasů a více voličů,“ nechala se ve čtvrtek slyšet lídryně extrémně pravicového Národního sdružení (RN - Rassemblement national) Marine Le Penové. Podle ní to byl ze strany Elysée kalkul, jak na sebe strhnout pozornost.

Západ nedodá Ukrajině útočná letadla a tanky, připustil Macron

Zahraniční

Podobně reagoval i starosta města Meaux Jean-François Copé za Republikány (LR - Les Républicains), když k Macronově cestě uvedl, že se jedná o čiré bláznovství a lehkovážnost ve chvíli, kdy se rozhoduje o vládnutí v jeho zemi. Prezident si podle něj jednoduše s lehkostí odjede tři dny před volbami.

Výjimečná shoda názorů mezi extrémní pravicí a extrémní levicí se projevila ve společné kritice této Macronovy cesty, respektive jeho načasování. Nejen radikální pravice, i představitelé opačného konce politického spektra kritizují cestu na Ukrajinu. Poslanec za Mélenchonovu stranu La France Insoumise, Alexis Corbièrev tom dokonce vidí zneužití ukrajinského neštěstí ve prospěch osobního zviditelnění Emmanuela Macrona.

Cesta jako kalkul

Ve francouzských médiích se o cestě Emmanuela Macrona na Ukrajinu spekulovalo už několik měsíců. Francouzské předsednictví rady EU ale poznamenaly v podstatě dvě francouzské vnitropolitické události. Prvně se do jisté míry Emmanuel Macron věnoval svým prezidentským volbám.

Ukrajina se musí stát kandidátskou zemí EU, řekli lídři v Kyjevě

Evropa

Ale i když byl zvolen ke své druhé pětiletce k cestě na východ se opět neměl. A druhou událostí jsou volby do zákonodárného Národního shromáždění, které mohou významně změnit rozložení politických sil v zemi.

Jako by ale Emmanuela Macron dával přednost spíš telefonátům, než osobním schůzkám. Podporu Ukrajině přímo v Kyjevě přitom od vypuknutí války přijelo projevit už mnoho evropských i světových politiků a političek.

„Jako hlava Francie i předsedajícího státu, který vede Evropskou komisi, se k cestě může rozhodnout kdykoliv,“ hodnotí Macronovo tápání komentátorka rozhlasové a televizní stanice FranceInfo, Julie Marie-Leconteová.

Ukrajině dodáme dalších šest houfnic, slíbil Macron

Evropa

A dodává, že to ale není náhoda, ale spíš kalkul. Evropská komise zrovna zvažovala  otázku předložení kandidatury pro Ukrajinu, Macron tak francouzskou podporu chtěl vyjádřit Zelenskému osobně. Navíc Macron přislíbil dodávku dalších šesti moderních děl Ceasar, kterých už přitom francouzská armáda na Ukrajinu dodala dvanáct. „Stejně tak marketingovým kalkulem je i Macronův proslov 'à la Donald Trump' na runwayi před svým nastartovaným speciálem,“ dodává komentátorka.

Nic proti, ale…

„Nemám nic proti Evropě, ale nesmí toho být moc a nesmí to popírat francouzské hodnoty,“ říká mi den před druhým kolem legislativních voleb šedesátník Philippe, který bydlí na venkově nedaleko Versailles. Ptám se ho na možnost, kdy by vyhrál Jean-Luc Mélenchon, známý kritik Evropské unie. „Premiérem se, podle mě, nestane. A Francie z Evropské unie nevystoupí. Jde spíš o snížení vlivu a moci macronistů v Národním shromáždění,” soudí.

Macron, Scholz a Draghi dorazili společně vlakem do Kyjeva

Zahraniční

A přesně tak vystihuje společenské nálady ve Francii. Víc než Evropa je hlavním zájmem vnitřní politika a s ní spojené otázky odchodu do důchodu nebo minimální mzdy. Prezident, který tři dny před druhým kolem voleb odjede do válečné zóny, jako by dával najevo, které zájmy hájí přednostně.

Nehledě na to, jak nebezpečná a riskantní mise to pro hlavu státu i EU je. „Prezidentská kancelář mlžila do poslední chvíle. Italové i Němci cesty svých představitelů oficiálně oznámili už začátkem týdne. Elysejský palác tak učinil až ve středu,“ hodnotí Julie Marie-Leconteová.

Výběr článků

Načítám