Článek
Summit, který se uskuteční od 30. do 31. července, pořádá organizace s názvem Meziparlamentní aliance k Číně složená ze stovek zákonodárců z 35 zemí včetně České republiky. Ředitel aliance Luke de Pulford uvedl, že tlak ze strany čínských představitelů byl v posledních dnech bezprecedentní. Čína se zaměřila na zástupce ze Slovenska, Severní Makedonie, Bosny a Hercegoviny, Bolívie, Kolumbie a ještě jedné země z Asie, která si nepřála být jmenována, píše agentura AP.
Zástupci všech zemí shodně uvedli, že jim čínští představitelé posílali textové zprávy, volali jim nebo jim posílali „naléhavé“ žádosti o schůzku schválně na termín, kdy měli naplánovanou cestu do Tchaj-peje.
Slovenská křesťansko-demokratická europoslankyně Miriam Lexmannová uvedla, že se čínský diplomat spojil se šéfem její strany. Neuvedla, co mu řekl, konstatovala ale, že nátlak ze strany Číny jen podtrhl její důvody odcestovat na tchajwanský summit.
Maďarsko si v tichosti vzalo největší půjčku v historii země. Od tří čínských bank
„Chceme si vyměnit informace, způsoby, jak se vypořádat s výzvami a hrozbami, které Čína představuje pro demokratický svět. A samozřejmě podpořit Tchaj-wan,“ je přesvědčená Lexmannová.
Konkrétnější ovšem byla Severní Makedonie. „Jsem Wu z čínského velvyslanectví. Slyšeli jsme, že jste dostal pozvánku od IPAC. Zúčastníte se konference, která se bude konat příští týden na Tchaj-wanu?“ tázal se v jedné ze zpráv čínský diplomat severomakedonského poslance Antonia Miloshoského.
Jiný zákonodárce zveřejnil, že dostal daleko hrozivější zprávu. „Kontaktovali předsedu mé politické strany a žádali ho, aby mi zabránil v cestě na Tchaj-wan,“ prohlásila poslankyně bosenského parlamentu Sanela Klaričová. „Snaží se mi v mé vlastní zemi zabránit v cestě. To prostě není v pořádku,“ dodala.
Jak by se asi cítili představitelé Číny, kdybychom jim říkali, kam mohou a kam nemohou jet
„Opravdu bojuji proti zemím či společnostem, které jako nástroj používají manipulace ovládání lidí strachem,“ zakončila.
De Pulford čínský nátlak označil za „hrubé zahraniční vměšování“. „Jak by se asi cítili představitelé Číny, kdybychom se jim snažili říkat, jaké mají cestovní plány, kam mohou a kam nemohou?“ táže se rétoricky šéf aliance. „Je naprosto nehorázné, že si myslí, že mohou zasahovat do cestovních plánů zahraničních zákonodárců,“ tvrdí.
Tlak pocítila také bolivijská senátorka Centa Reková, které zavolal čínský diplomat a sdělil jí, aby na Tchaj-wan nejezdila, protože ho řídí „podvodný prezident“. Setkání navíc podle něho pořádá organizace, která „není akceptovaná v rámci podmínek politiky pevninské Číny“. Reková to odmítla, diplomat jí na to odpověděl, že její rozhodnutí „nahlásí na velvyslanectví“, což si vyložila jako „skryté vyhrožování“.
„Řekla jsem mu, že je to nepřijatelný zásah a že nebudu akceptovat příkaz nebo zásah od žádné vlády. Také jsem mu řekla, že je to mé osobní rozhodnutí a že se mi zdá, že překročil všechny mezinárodní politické normy,“ konstatovala Reková.
Letošního summitu by se měli zúčastnit zákonodárci z 25 zemí včetně Japonska, Indie a Velké Británie. IPAC ve svém prohlášení uvedl, že někteří z nich se setkají s vysoce postavenými tchajwanskými představiteli. Zda se zúčastní i Česká republika, prozatím není jasné, Novinky ovšem kontaktovaly českou poslankyni Evu Decroix (ODS), která je jednou ze zákonodárkyň IPAC. Prozatím se na dotazy nevyjádřila.
Tchaj-wan od roku 1949 fakticky funguje jako nezávislý stát s demokraticky volenými zástupci. Čína si jej i přesto dlouhodobě nárokuje jako vlastní území, v jehož blízkosti často pořádá vojenská cvičení, kterého se účastní i bitevní lodě nebo stíhačky.
Tchaj-wan hlásí rekordní aktivitu čínských vojenských letadel
