Článek
Tchaj-wan nedávno oznámil, že v pobaltské zemi otevře kancelář, která se bude nazývat Tchajwanský zastupitelský úřad v Litvě. Tím se odklonil od dosavadního zvyku pojmenovávat svá zastoupení v Evropě podle hlavního města Tchaj-peje.
Agentury AFP a Kjódó přitom uvedly, že tento diplomatický úřad bude prvním svého druhu, který Tchaj-wan v Evropě za posledních 18 let otevírá.
Krok popudil Peking, jenž pravidelně reaguje rozhněvaně na jakékoli zmínky, které naznačují, že by Tchaj-wan mohl být samostatnou zemí.
Jsem Tchajwanec, řekl Vystrčil v čínštině v tchajwanském parlamentu
„Nabádáme litevskou stranu, aby okamžitě napravila své chybné rozhodnutí, přijala konkrétní opatření k nápravě škod a dále se nevydávala špatnou cestou,” uvedlo čínské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení.
„Čína jasně sdělila světu, že je jenom jedna Čína a vláda Čínské lidové republiky je jedinou legitimní vládou reprezentující celou zemi,“ dodal mluvčí.
Podle čínské diplomacie Litva tím, že povolila otevřít úřad pod jménem Tchaj-wanu, vážně narušila svrchovanost Číny.
Litva tlak odmítla
„Zvažujeme další kroky. Dostali jsme vzkaz, ale my jsme taky vyslali vzkaz, že Litva bude pokračovat ve své politice, protože to není jen politika Litvy, ale mnoha evropských zemí,“ uvedl litevský ministr zahraničí Garbielius Landsbergis.
Vilnius letos rovněž oznámil, že plánuje otevřít na Tchaj-wanu svůj vlastní zastupitelský úřad, a daroval ostrovu 20 tisíc dávek vakcín proti covidu-19.
V květnu také Vilnius odstoupil ze skupiny 17+1 a vyzval další země EU, aby ho následovaly. A blok tvořený především východoevropskými a středoevropskými postkomunistickými zeměmi nahradil celounijní blok 27+1.
Oznámení o otevření diplomatického úřadu Tchaj-wanu v Litvě je posledním z rostoucího počtu signálů, že některé pobaltské a středoevropské země usilují o užší vztahy s Tchaj-wanem, byť tím popudí Peking, napsala už dříve agentura AFP.
Zavřít každý metr hranice, nařídil Lukašenko poté, co mu Litva začala vracet migranty
Užší vztahy s Tchaj-wanem prosazují rovněž někteří čeští politici jako předseda Senátu Miloš Vystrčil, který ostrov loni navštívil.
Tchaj-wan funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, Čína ho však považuje dál za svou součást a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan ji nikdy nevyhlásil, považoval se za legitimního zástupce celé Číny.
Čína se snaží udržet Tchaj-pej v mezinárodní izolaci a brání se jakémukoli oficiálnímu používání označení Tchaj-wan, aby ostrovu nedodala pocit mezinárodní legitimity.
Diplomatické styky má s Tchaj-wanem pouze 15 zemí a Čína se snaží jejich počet snižovat. Mnoho dalších států má však na ostrově úřady, které jsou často označovány jako obchodní kanceláře, jsou to ale velvyslanectví, což je i případ EU.