Článek
Množství sebevražd mezi bývalými bojovníky za nezávislost bude nejspíš v příštích letech ještě stoupat, varují v této souvislosti odborníci. Váleční veteráni totiž stárnou a cítí se být ve společnosti, která chce již zapomenout na válku, stále méně potřební. Jak se může stres zažívaný během bojů, ale i následně, podepsat na psychickém zdraví bývalých vojáků, se ukázalo minulý týden v sousedním Srbsku.
Bývalý voják Ljubiša Bohdanović tam zastřelil třináct lidí, většinou šlo o příbuzné. Podle jeho rodiny stály za masakrem jeho vzpomínky na dobu, kdy bojoval v Chorvatsku. Podobné reakce na hrůzy války se objevují v zemích bývalé Jugoslávie zřídka, deprese a sebevraždy veteránů jsou ale stále častější.
"Mám pocit, že už nejsem na tomto světě vítán a že bych ho měl opustit," svěřil se agentuře AP Chorvat Mato Matijević, který ve válce pracoval jako řidič sanitky a přežil jeden sebevražedný útok. "Prostě tu všechno nechat a odejít," dodal.
Nemají práci, peníze a trpí depresemi a výčitkami
Po celém Balkánu mají desítky tisíc veteránů stále problémy začlenit se do společnosti a začít normálně žít. Trpí posttraumatickou stresovou poruchou, depresemi, nekontrolovatelnou zlostí a často své problémy řeší alkoholem či drogami. Mnozí si také nemohou najít práci a ocitají se ve velkých finančních problémech, což jejich stav ještě zhoršuje.
Jak rovněž někteří přiznávají, trpí pocitem viny, že právě oni přežili. "Zdají se vám sny o vašich mrtvých kamarádech, těch, kteří zemřeli ve vašich rukou, nebo těch, které jste zabil," popsal další z bývalých chorvatských bojovníků Tomislav Galović.
Veteráni v této balkánské zemi často páchají sebevraždy na veřejných místech - vyhodí se do povětří, zapálí se, jeden se dokonce oběsil na chorvatské vlajce. Podle expertů tak dávají najevo, že se cítí být zrazeni zemí, za kterou bojovali.