Chtěl jsem vyslat ostrý signál, řekl Breivik. Počet obětí byl snížen na 76

Breivik se k masakru v Oslu a na ostrově Utoya během půlhodinového neveřejného slyšení přiznal, ale necítí se vinen. Chtěl prý vyslat "ostrý" varovný signál a dodal, že v zemi působí ještě dvě buňky organizace, k níž patřil.

Při slyšení se podle vyjádření policie Breivik choval klidně a měl možnost se vyjádřit ke svým činům. Když ale začal číst ze svého manifestu, jenž má 1500 stran, soudce ho zastavil.

Zadržený nesmí během pobytu ve vazbě přijímat návštěvy ani dostávat dopisy. První čtyři týdny bude navíc držen v izolaci. Jeho stav má posoudit dvojice soudních psychiatrů.

Breivik uvedl, že čin musel vykonat, aby zachránil Norsko a západní Evropu před nadvládou kulturního marxismu a islámu. Zabíjením chtěl vyslat „ostrý signál“ jako varování před těmito hrozbami.

Breivik upozornil, že v Norsku operují ještě dvě buňky organizace, k níž se řadil.

Shromáždění mladých socialistů, kde rozpoutal masakr, si vybral proto, že sociální demokracie v minulých vládách nezvládla svoji roli a zklamala norský lid, proto musela zaplatit. Breivikovi údajně však nešlo o to, aby zabil co nejvíce lidí.

Když Breivik přicházel k soudu, dav na něj křičel: "Zradil jsi naši zemi!" Do modrého volva, o němž byl dav přesvědčen, že jím přivážejí střelce, lidé bušili pěstmi a křičeli "Zatracený zrádce!" Jeden ze tří až čtyř lidí, kteří mlátili do auta, řekl: "Každý tady by mu přál smrt".

"Zatímco po tragédii ukázali lidé mimořádnou zdrženlivost, když spatřili Breivika, propukla u nich zuřivost," popsal situaci reportér Guardianu Mark Townsend.

Bezpečnostní opatření u soudu byla mnohonásobně zvýšena.

Breivik žádal, aby slyšení bylo veřejné a mohl veřejnosti vysvětlit, proč takto jednal. Chtěl také mít na sobě uniformu, i když neřekl jakou.

Soud veřejné slyšení zamítl s tím, že by to zkomplikovalo vyšetřování případu. "Je zřejmé, že jsou konkrétní informace o tom, že veřejné stání za přítomnosti podezřelého by mohlo rychle vyústit v mimořádnou a velmi složitou situaci z hlediska vyšetřování a bezpečnosti," zdůvodnil soud své rozhodnutí.

Panují obavy, že by Breivik mohl soudu využít jako platformu pro šíření svých ultrapravicových názorů. Hlásá vyhlášení války multikulturalismu. V Norsku se už objevily výzvy, aby média proces ignorovala, a nedávala tak prostor jeho názorům. Na Facebooku tuto výzvu podepsalo 60 000 lidí.

Obhájce střelce Geir Lippestad uvedl, že se rozhodl pro násilí, protože neviděl jinou možnost, jak v politice prosadit své názory a dosáhnout změny ve společnosti.

Breivik své názory vyjádřil v dokumentu o 1500 stranách, který zveřejnil krátce před atentátem a střelbou. Část textu je parafrází slov Unabombera, pouze slovo levičáctví je nahrazeno termínem multikulturalismu. [celá zpráva]

Na internetu též zveřejnil video Templářští rytíři 2083, které se nakrátko objevilo na YouTube. Bylo tvrdě protimuslimské.

Hlásí se k pravicovým radikálům, zastává konzervativní hodnoty a je křesťan.

Jeho řádění si vyžádalo zatím 76 obětí (původně se uvádělo 93), v pondělí dopoledne byli čtyři lidé označováni za nezvěstné. Zraněných je 96. [celá zpráva]

Policie v pondělí ale avizovala, že počet obětí bude možná nižší. V průběhu dne upřesnila, že jich je 76. Policejní mluvčí oznámil, že při střelbě na ostrově zemřelo 68 lidí včetně jedné osoby, která zemřela v nemocnici posléze. „Toto číslo se může zvýšit, neboť stále po některých lidech na ostrově a v okolních vodách pátráme,“ upřesnil mluvčí. Další lidé zemřeli při výbuchu bomby v Oslu. Zde se počet obětí zvýšil na osm.

Důvodem mylných dřívějších počtů byla podle policie spousta důležitější práce, kterou policisté a záchranáři měli.

V pravé poledne Norsko uctilo oběti jeho útoku minutou ticha. Už o víkendu se konaly zádušní mše.

Breivik může dostat trest vězení v délce 21 let. Pokud by ale byl nadále považován za hrozbu společnosti, tak nemusí být po jeho odpykání propuštěn.