Článek
Srbsko o vstupu do Evropské unie vyjednává od počátku roku 2014. V pátek se měly otevřít dvě nové kapitoly: Justiční systém a základní práva a Svoboda a bezpečnost. Zástupkyně Chorvatska v pracovní skupině ale údajně otevření kapitoly týkající se justice odmítla.
"Srbskou vládu rozhodnutí Chorvatska nepodpořit evropské směřování Srbska zaskočilo," uvedl premiér Vučić. Záhřeb podle něj nemá ke svému kroku žádný důvod. "Nenecháme se nikým v Evropě či ve světě, ani Chorvatskou republikou, vydírat ani ponižovat," uvedl premiér v tiskovém prohlášení. "Máme teď (před Chorvatskem) padnout na kolena a žebrat? Srbsko nepřijme žádné ultimátum," dodal Vučić později ve veřejnoprávní televizi RTS.
"Chceme mít se Srbskem dobré sousedské vztahy, a proto je třeba zdravých základů, které zahrnují i vyřešení válečného dědictví," uvedl chorvatský ministr zahraničí Miro Kovač.
Chorvatsko, které do EU vstoupilo v roce 2013, už dříve podmínilo otevření přístupové kapitoly týkající se justice změnou srbského zákona o válečných zločinech. Ten Bělehradu umožňuje stíhat osoby podezřelé z válečných zločinů spáchaných i mimo srbské území. Dotknout se tak může i chorvatských občanů, kteří podle Bělehradu spáchali během války v letech 1991 až 1995 zločiny na srbském obyvatelstvu na východě Chorvatska.
Premiér Vučić už dříve změnu kontroverzního zákona z roku 2003 vyloučil. V minulých letech na jeho základě Srbové zadrželi osoby podezřelé ze spáchání válečných zločinů v chorvatském Vukovaru a bosenské Srebrenici, uvedl.
Kromě zákona o válečných zločinech zatěžují vztahy sousedů na západním Balkánu i spory o zastoupení chorvatské menšiny v srbském parlamentu či spolupráce Srbska s válečným tribunálem v Haagu.
Související téma:
V Srbsku se za dva týdny konají předčasné parlamentní volby. Podle agentury Reuters by spor s Chorvatskem mohl nahrát nacionalistům, kteří by se raději než na EU orientovali na Rusko.
