Článek
Podle exit polls by vládnoucí středopravá strana HDZ měla získat 58 křesel a opoziční sociální demokracie 44 křesel, přičemž jednokomorový chorvatský parlament má 151 křesel.
Třetí je podle prvních odhadů krajně pravicové Vlastenecké hnutí (DP) s 13 křesly.
Volbám podle webu Dnevnik.hr předcházela vyostřená kampaň, které udávala tón rivalita mezi premiérem země Andrejem Plenkovićem a prezidentem Zoranem Milanovićem, který se svou sociální demokracií vede neformální koalici opozičních stran.
Chorvatsko se aktuálně potýká s největší inflací v eurozóně, nedostatkem pracovní síly, korupcí nebo nelegální migrací.
Výsledek předčasných voleb může mít vliv nejenom na domácí politiku, ale také na evropskou orientaci země vzhledem k tomu, že její společnost destabilizuje ruská invaze na Ukrajinu.
Milanović, který se nezdráhá použít nevybíravé urážky na adresu svých politických protivníků, v průzkumech zůstává nejpopulárnějším politikem v zemi.
Naopak nejdéle sloužící premiér v dějinách Chorvatska Plenković je považován za zdrženlivého a spíše technokratického.
Soud v Chorvatsku zakázal prezidentu Milanovičovi kandidovat na premiéra, dokud je hlavou státu
