Článek
Brevik, který už dříve prohlásil, že jednal ve jménu dobra, když loni v hlavním městě a na ostrově Utoya zabil 77 lidí, uvedl, že by měl být zproštěn viny. Trest 21 let vězení, který mu hrozí, považuje za "ubohý".
Breivik nechce být popraven, ovšem případně by takový verdikt respektoval.
Proces, v němž se má rozhodnout, zda je Breivik příčetný a může být odsouzen, ve středu pokračoval třetím dnem. Obžalovaný tentokrát odpovídal na otázky obžaloby. Osvětloval své motivy i to, proč ho extremistické názory dovedly k masové vraždě.
Učil ho údajně srbský nacionalista v Libérii
Breivik promluvil u soudu o svém výcviku v Libérii v roce 2001. Odjel tam, aby se setkal se srbským nacionalistou, který byl podle něj hledán pro válečné zločiny za to, že chránil zemi proti muslimům. Odmítl jej ale jmenovat. Dodal, že výcvik se týkal jak propagandistických postupů, tak výroby bomb.
Žaloba chtěla též vědět, kde získal zbraně a jak se dostal k chemikáliím na výrobu 950 kg těžké bomby, kterou odpálil v autě v centru Osla, i to, kde se dostal k uniformě.
Obžaloba se třiatřicetiletého pravicového extremisty, který se prohlašuje za velitele norského a evropského protikomunistického hnutí odporu a protiislámské organizace templářských rytířů, ptala také na další podrobnosti o jeho údajné organizaci. Breivik tvrdí, že v Norsku působí dvě její buňky, což vyšetřovatelé označili za výmysl.
Obžalovaný dříve vypověděl, že jednal jako velitel jednočlenné buňky pod záštitou sítě templářských rytířů.
Ve středu sdělil, že s jinými norskými nacionalisty se nestýkal, protože se bál sledování.
Breivik u soudu šíří své názory
Podle obhajoby je Breivik „šťastný“, ale „docela unavený“. Úterý bylo věnováno jeho výslechu. Obžalovaný měl půl hodiny na přečtení svého prohlášení, dostal se však jen do jeho půlky.
Média čelí kritice, že Breivik dosáhl u soudu svého, protože se mu dostává nebývalé pozornosti a může šířit své ideje, jak si přál. Sám považuje masakr 77 lidí za nezbytný čin pro aktivizaci pravice.
Označuje se za ultranacionalistu, který chtěl svým činem ochránit Norsko před pádem, způsobeným jednáním vládnoucí elity kulturních marxistů, kteří pracují na úpadku vlastní etnické skupiny, kultury a náboženství. [celá zpráva]
Atentátník byl obžalován z teroristických činů a hrozí mu 21 let vězení. Pokud by však byl shledán nesvéprávným, čemuž se chce sám vyhnout, soud by ho poslal do psychiatrické léčebny.