Chcete-li, aby to skončilo v Moskvě – dejte to Němcům. U sousedů řeší děravou rozvědku

Diskutéři z řad generálů probírali možné vyzbrojení Ukrajiny německými zbraněmi, včetně raket Taurus, použitelných proti ruským útočníkům hluboko do nitra agresora. Na nahrávce vojáci připouštějí, že vyslání raket je politicky neprůchodné, avšak pro případ, že by se tento postoj změnil, řeší, jak by rakety na Ukrajinu dostali nebo kolik kusů by Německo poskytlo.

Několik německých médií uvedlo, že přinejmenším jeden dotazovaný se připojil ze Singapuru, kde se účastnil leteckého dne. Jednalo se o internetovou konferenci, která však neprobíhala v zabezpečeném prostředí, ale prostřednictvím aplikace Webex.

Stanice Deutsche Welle upozornila, že pokud vojáci používali nezabezpečenou aplikaci, vyvolává to otázku, jaké další rozhovory mohlo Rusko odposlouchávat.

Nahodilý incident? Těžko. Podle informací deníku Bild nemá každý generál na každém místě možnost tajné komunikace. „Totéž platí o mužstvu: teprve nyní, v rámci obratu vyhlášeného kancléřem po vpádu Putinovy armády na Ukrajinu v únoru 2022 mají být německé tanky a bojové jednotky vybaveny digitální vysílačkou. Má to však jeden háček: zařízení se do všech vozidel nevejdou,“ upozorňuje deník.

Partnerské armády až příliš často odmítají komunikovat na stejné vlnové délce jako Němci během manévrů nebo zahraničních misí: například Norové a Nizozemci si stěžují, že každý může všechno odposlouchávat.

Aféra německých generálů, kterou zaznamenala Moskva, jen potvrzuje staré rčení západních spojenců: Pokud chcete, aby to skončilo v Moskvě – dejte to Němcům! Nedůvěra západních spojenců vůči německým zpravodajským službám a německé politice je obrovská – a historicky vzrostla: žádnou západní zemi za téměř 80 let tak intenzivně a úspěšně nezpracovávaly moskevské zpravodajské služby jako Německo.

A znovu a znovu končí tajemství v Moskvě prostřednictvím Německa. Například Carsten L., agent německé rozvědky - Spolkové zpravodajské služby (BND), je od prosince souzen, údajně vyzradil Moskvě západní válečná tajemství z ukrajinského bojiště.

Zasvěcený pracovník německých zpravodajských služeb vypráví Bildu, jak to už léta chodí se západními partnery a našimi zpravodajskými službami, kterým se ve zpravodajských záležitostech nedá věřit.

„Nikdo ze CIA nebo MI5 nepřijde a otevřeně neřekne, že už nám nevěří. Je to plíživý proces: jste zváni méně často, o důležitých schůzkách na určitá témata se dozvíte až dodatečně,“ popisuje.

Jeho závěr: „Ve světě zpravodajských služeb jsme považováni za druhořadé a jako s takovými se s námi zachází: Nejsme první liga.“ Důvody? „Přílišná regulace. Jen na BND dohlíží až sedm institucí,“ nepochybuje.

„V každé západní zemi platí pravidlo: informace, které pocházejí od partnerských služeb, jsou chráněny. Než se použijí v soudním řízení nebo ve vyšetřovacích komisích, musí být dotázána služba, která informace poskytla – tajné informace přece patří jí,“ vysvětluje zdroj ze zpravodajské komunity, který si přál zůstat v anonymitě.

Ne tak v Německu! Zde se informace, které umožňují vyvozovat závěry i o práci jiných, pod ochranu nespadají. Jinak řečeno: každému tajemství zde hrozí, že se stane veřejným. „Musíme to předávat soudům a komisím – tak si to nejprve upravily soudy a teď už i zákon,“ prohlásil zasvěcený pramen.

A výsledek? „Od našich partnerů dostáváme stále méně informací, protože nejsou bezpečné,“ netají se zdroj.

August Hanning, někdejší šéf BND, řekl deníku Bild: „Místo toho, abychom je podporovali nebo povzbuzovali, jsou naši agenti a zaměstnanci BND už léta stále více politicky oklešťováni. Místo toho, aby dělali vše pro ochranu vlastní země a jejích spojenců v zahraničí, vyhýbání se rizikům se stalo politickou mantrou. Místo strachu o naši bezpečnost vládne strach z politických důsledků,“ shrnuje.

Bývalý šéf BND jednou v důvěrném rozhovoru řekl: tehdejší kancléřka Angela Merkelová nikdy nepochopila rozdíl mezi Stasi (tajnou službou NDR) a demokratickou BND (kontrolovanou zpravodajskou službou).

Ani jedna z nich pro ni nebyla košer. BND, která jí podléhala, navštívila pouze 8. února 2019 při otevření jejího nového berlínského sídla zahraniční špionáže. Jedna návštěva za 16 let!

I lidé ze zahraničních zpravodajských komunit se mimo mikrofon nerozpakují označit nezájem německých politických špiček o výzvědné složky za patologický.

„Německo prostě nemá zdravý a přirozený vztah ke zpravodajským službám. Z historických důvodů se na demokratické služby politici a lidé obvykle dívají s podezřením. V důsledku toho nejsou brány vážně a nepracují v nich ti nejlepší lidé v zemi. Kariéra v nich není považována za zvlášť ušlechtilou,“ shrnul Neil Barnett, britský odborník na špionážní služby a Kreml.