Chce to atomový hřib v přímém přenosu, aby se nás zase začali bát, zní z Moskvy

„Atomový hřib vysílaný v přímém přenosu na všech televizních kanálech po celém světě by snad západním politikům připomněl jedinou věc, která od roku 1945 bránila válkám mezi velmocemi a kterou nyní z velké části ztratili – strach z jaderné války,“ uvedl Suslov.

Pokud Spojené státy a jejich spojenci použití svých zbraní proti cílům v hloubi Ruska schválí, posune to podle Suslova konflikt na Ukrajině na „zásadně jinou úroveň“.

„Bude to znamenat překročení jedné z nejjasnějších ,červených čar‘, které existují od (začátku plnohodnotné ruské agrese proti Ukrajině) 24. února 2022 a přímý vstup USA a NATO do války proti Rusku,“ uvedl Suslov v časopise Profil, kde členové moskevské Rady pro zahraniční a obrannou politiku publikují.

„Údery by totiž byly skutečně prováděny na základě souřadnic získaných západními zpravodajskými systémy a rozhodovali by o nich západní kariérní důstojníci,“ prohlásil člen think-tanku.

„Ostatně ukrajinská armáda podle médií připustila, že každý případ použití západních raket předem koordinují západní vojenští poradci, a dokonce i příslušné tlačítko v případě použití zbraní s dlouhým doletem by nejspíš stiskl západní vojenský profesionál,“ poznamenal Suslov.

Podle něj proto není náhodou, že německý kancléř Olaf Scholz argumentoval svou neochotu převézt rakety Taurus na Ukrajinu tím, že je bude muset ovládat německá, nikoli ukrajinská armáda. Britům a Finům to ale podle člena think-tanku „evidentně nevadí“, a proto Kyjevu povolili použití zbraní, které mu dodává, „jak se mu zachce“.

Nyní ale podle Suslova existují nejméně dva důvody, proč Západ diskutuje o tom, že Ukrajincům použití zbraní dlouhého odletu proti ruskému vnitrozemí povolí. Prvním a hlavním je podle něj stále obtížnější situace ozbrojených sil Ukrajiny na bojišti.

Druhým pak „ruská neochota zhoršovat vztah se Západem pokaždé, když překročil tu či onu ‚červenou linii‘ a stále více se zapojuje do konfliktu“, tvrdí Suslov s tím, že Západ nabyl dojmu, že ani tentokrát se „vlastně nic nestane“.

Podle Suslova je proto „nejvyšší čas prudce posílit ruskou politiku odstrašování“ a potvrdit „vážnost svých záměrů“ demonstračním – údajně tedy nikoliv bojovým – jaderným výbuchem. Aby člen think-tanku upřesnil, jak to vlastně myslí, připomněl, že prezident Vladimir Putin v listopadu podepsal zákon, kterým Rusko odvolalo ratifikaci celosvětové smlouvy o zákazu zkoušek jaderných zbraní.

Sovětský svaz naposledy testoval v roce 1990 a Spojené státy v roce 1992. V tomto století provedla zkoušku jaderného výbuchu pouze Severní Korea.