Hlavní obsah

Charlie Hebdo brání svobodu vyznání, řekl jeho šéfredaktor Biard

Paříž
Aktualizováno

Publikace karikatur proroka Mohameda není jen projevem svobody slova, jde ale také o obranu „svobody náboženského vyznání”. Uvedl to šéfredaktor francouzského satirického týdeníku Charlie Hebdo Gérard Biard v rozhovoru s americkou televizní stanicí NBC. Ta jeho výňatek odvysílala v sobotu.

Foto: Eric Gaillard, Reuters

Čtěnář s novým vydáním deníku Charlie Hebdo

Článek

"Kdykoli nakreslíme Mohameda, kdykoli nakreslíme proroky, kdykoli nakreslíme Boha, bráníme svobodu náboženského vyznání," řekl Biard.

"Tvrdíme, že Bůh by neměl být politickou či veřejnou postavou. Měl by být soukromou postavou," pokračoval Biard. "Náboženství by nemělo být politickým argumentem," dodal šéfredaktor v rozhovoru, jehož plné znění NBC odvysílá až v neděli.

Foto: Philippe Wojazer, Reuters

Členové redakce Charlie Hebdo, zleva nový šéfredaktor Gerard Briard (L), kreslíř Luz a sloupkař Patrick Pelloux, vpravo stojí šéfredaktor Libération Laurent Joffrin

Pařížská redakce Charlie Hebdo se před více než týdnem stala terčem teroristického útoku islámských radikálů, který si vyžádal 12 lidských životů. Biard přežil patrně jen díky tomu, že v době incidentu byl v Londýně. Atentát se odehrál během redakční porady, na níž by jinak byl zřejmě přítomen.

Část Francouzů je proti publikaci karikatur 

Více než dvě pětiny Francouzů (42 procent) se domnívají, že by se tisk měl vyhnout publikování karikatur proroka Mohameda, a polovina souhlasí s omezením svobody projevu na internetu. Vyplývá to průzkumu, jehož výsledky v neděli zveřejnil francouzský týdeník Le Journal du Dimanche.

Na poznámku, že "někteří muslimové se cítí napadeni nebo raněni zveřejněním karikatur proroka Mohameda" reagovalo 57 procent respondentů tím, že by se tyto reakce neměly brát v úvahu a že by se naopak mělo pokračovat v jejich publikaci.

Na 81 procent respondentů souhlasí s odebráním francouzského občanství osobám, které disponují ještě jinou státní příslušností a které jsou odsouzeny z teroristických činů na francouzské půdě.

Vojenské intervence v neklidných zemích

Z dotázaných je 68 procent pro zákaz návratu do Francie občanům podezřelým z účasti na bojích v zemích nebo oblastech kontrolovaných teroristickými skupinami. Rovněž 68 procent účastníků ankety je pro zákaz odcestování lidem, u nichž panuje podezření, že chtějí do daných oblastí jet.

Plných 57 procent respondentů je proti tomu, aby se Francie pustila do vojenských intervencí v neklidných zemích, jako jsou Sýrie, Jemen a Libye. A 63 procent je proti zintenzivnění francouzských vojenských operací v Iráku, což před několika dny naznačil francouzský prezident François Hollande.

Průzkum se uskutečnil telefonicky od 16. do 17. ledna na vzorku 1003 lidí.

Výběr článků

Načítám