Cesta pro miliony tun ukrajinského obilí? Teprve se hledá

Unijní země podle stanice France 24 sází na kamiony a vlaky, které by v nejbližších týdnech mohly převzít značnou část přepravy ukrajinského obilí a dalších zemědělských produktů. Zatím se pro ně exportním přístavem postupně stává rumunská Konstanca.

Annalena Baerbocková, šéfka německé diplomacie a hostitelka setkání, sdělila, že v přístavech je zablokováno 25 milionů tun obilí. „Je to potrava pro miliony lidí na celém světě a je obzvláště potřeba v afrických zemích a na Blízkém východě.“

Brusel už vyzval úřady členských zemí i přepravce, aby vyhradili pro dopravu ukrajinského obilí nové časové sloty na železnici a poskytli další vlaky a kamiony. Do terminálů na hranicích by také měly zamířit mobilní nakladače, aby urychlily překládku – ukrajinská železnice má totiž jiný rozchod kolejí než unijní. Zrychlit by se měly celní procedury, protože průměrný čas k převozu potravinářského nákladu z Ukrajiny přes hranici nyní činí 16 dní.

Námořní blokáda Ukrajiny je úplná. Sahá od Azovského moře, pro lodní dopravu uzavřeného od začátku ruské invaze, až po černomořskou Oděsu, jež před válkou zajišťovala 60 procent ukrajinského námořního obchodu. Nyní se pro Ukrajinu stává exportním přístavem rumunská Konstanca, přes niž se loni vyvezlo 67,5 milionu tun zrna, víc než přes francouzský Le Havre.

Než se však obilí dostane do rumunského přístavu, čeká ho dlouhá cesta: nakládá se na vlaky, kamiony a nákladní čluny v malých dunajských přístavech Reni a Izmail ležících u ukrajinské hranice s Rumunskem. Pro zlepšení situace musí Bukurešť obnovit 95 úseků železnice z dob socialismu. Jde o projekt v přepočtu za miliardu korun.

Pokud ho ale Rumuni zvládnou, mohl by se dalším exportním centrem stát jejich dunajský přístav Galatsi. S Moldavskem a Ukrajinou ho spojuje pětikilometrová širokorozchodná trať, kterou je ale také nutné zrekonstruovat.

Návod, jak získat peníze na nutné opravy, dal na okraj setkání ministrů G7 šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. Kyjev totiž jeho ústy požádal státy ze skupiny sedmi nejsilnějších ekonomik, aby přijaly zákony o zabavení majetku ruského státu na svém území, a financovaly tak obnovu Ukrajiny.

„Kanada to již udělala a mám pocit, že ostatní k tomu dospějí spíše dříve než později. Mluvíme o stovkách miliard dolarů. Rusko musí zaplatit,“ řekl. Takové opatření podpořil v rozhovoru s magazínem Der Spiegel i německý ministr financí Christian Lindner.