Článek
„Přijeli jsme 9. listopadu a hned druhý den to bylo 8000 uprchlíků,“ popsal velitel českého kontingentu David Předota. Následně migrační tok zeslábl, nyní je to ale opět kolem 5000 uprchlíků denně. „Ke všem se chováme slušně, korektně, ale musí to být striktní,“ dodal Předota s tím, že v posledních 14 dnech se zvýšila agresivita některých uprchlíků, zejména afghánských.
Čeští policisté na hranicích pracují pod slovinským vedením. „Když provádíme bezpečnostní prohlídky, tak vždy musí být přítomen někdo ze slovinské policie, kdyby se něco stalo,” uvedl Předota, který dorazil do maďarského Szegedu na setkání s českým ministrem vnitra Milanem Chovancem. Policisté pracují ve dvou dvanáctihodinových směnách, mají ranní či noční, následují dva dny volna.
Příjezd každého vlaku o dvanácti vagónech vypadá následovně: nejdříve se vyprázdní první tři a lidé z nich odjedou do jednoho sběrného tábora, poté další tři, ti odjíždějí do dalšího tábora a následně další tři. Uprchlíky z těchto devíti vagónů kontrolují v jednotlivých přijímacích táborech.
Doklady zašité v kapucách
„Poslední tři vagóny zůstávají na nás. Bývá to zhruba 600 až 700 uprchlíků; provádíme bezpečnostní prohlídky osob, věcí, prohlížíme jejich mobilní telefony, registrační formuláře, doklady,“ říká Předota.
„Kvůli tomu, že se za minulých 14 dní bezpečnostní situace rapidně zhoršila, co se týče agresivity uprchlíků, zejména těch afghánských, jsem dal pokyn k tomu, že prohlídky nebude provádět jeden policista, ale dva,“ dodává. Agresivita podle něj není tak častá, ale je pravdou, že mezi migranty jsou lidé, kterým se kontroly nelíbí.
„Prohlížíme je, jak jsme zvyklí v České republice. Uprchlík musí sundat bundu, čepici, zjišťujeme, jestli nemá něco za límcem, v rukávech, v košili, v kapsách u kalhot, prohlížíme boty, protože jsme už našli, že v podrážkách převážejí drogy. Když to bude nutné, tak je rozpůlíme, abychom zjistili, jestli tam něco není,“ popisuje český policista.
Stačí nám pár otázek k tomu, abychom je do toho zamotali, a oni se pak sami přiznají, že jsou například z Maroka či Alžírska.
Když Češi do Slovinska na začátku listopadu přijeli, soustředili se zejména na kontrolu dospělých. Zjistili ale, že některé zbraně mají u sebe ukryté i děti. „Zašívali jim do kapuc doklady, pasy a různé další věci, které tam nemají co dělat. Začali jsme děti prohlížet a nalézali jsme malé nože, zapalovače a další předměty, kterými by mohli ublížit sobě či někomu jinému,“ popisuje Předota. „V případě nejasností s doklady, nebo když objevíme něco, co by mohlo ublížit, tak všechno vyhazujeme, popřípadě spolupracujeme se slovinskou cizineckou a kriminální policií,“ dodal s tím, že kontrola jednoho uprchlíka trvá tři až pět minut podle toho, jak velké má zavazadlo.
V současné době působí u obce Dobova kromě Čechů i policisté z Litvy, Estonska či Německa a nedávno dorazili také Rumuni a Maďaři. Každý kontingent má minimálně 20 lidí, takže nyní v oblasti operuje asi 120 zahraničních policistů. Jak český velitel zdůrazňuje, bezpečnost je na prvním místě. Češi jsou prý tak jediní, kteří používají protipořezové rukavice, teprve na ně si nasazují rukavice chirurgické. „Je tady zahraniční kontingent, který si nasazuje jen chirurgické rukavice a už se stalo, že jedna žena, která prohlížela zavazadlo, se řízla o žiletky,“ uvedl Předota.
Maročan ze Sýrie, Alžířan z Iráku
V okamžiku, kdy se rozhodlo, že se na hranicích budou dál pouštět jen uprchlíci z Iráku, Afghánistánu či Sýrie, tak prý najednou všichni příchozí tvrdí, že jsou z těchto zemí.
„Zkouší to, my ale máme nějakou praxi z České republiky a stačí nám pár otázek k tomu, abychom je do toho zamotali, a oni se pak sami přiznají, že jsou například z Maroka či Alžírska,“ popsal český velitel. „Nedělám si iluze, že jsou třeba kontingenty, které to nedělají tak přísně jako my. Ale věřím, že se každý snaží,“ dodal.
Během pěti týdnů, kdy ve Slovinsku působí, prý viděl mezi uprchlíky rodiny, starší osoby, ale i velké množství bezdětných mladých mužů ve věku od 20 do 40 let. U některých našli v mobilních telefonech záběry osob v uniformách a se zbraněmi. „Buď si to stáhli z internetu, což já na místě nezjistím, nebo jsou to vyloženě lidé, kteří mají nějaké zkušenosti,“ míní Předota. Takové osoby předávají slovinské kriminální policii.
Velké množství lidí se prokazuje pasem či jiným dokladem, někteří ale nic k dispozici nemají. „Měli jsme tady i případy, kdy jsme drželi v ruce pas a registrační formuláře z Řecka, Makedonie, Srbska a Chorvatska a ani na jednom z nich se údaj o tom člověku neshodoval s tím, co bylo uvedeno v pasu. A on nám řekl, že v Řecku po něm nikdo ten pas nechtěl, což je pro mě zděšení,“ dodal český policista s tím, že tak může docházet ke změnám identity a pokud daná osoba někdy něco spáchala, už je to nedohledatelné.
Cítím, že to, že jsme tady, má smysl
Uprchlíci podle něj ve Slovinsku příliš dlouho nezůstávají. Většinou setrvají zhruba 12 hodin a pokračují do Rakouska. „Cítím, že to, že jsme tady, má smysl. Šel jsem tím směrem, že je potřeba být korektní, ale zároveň striktní a dělat tu práci pořádně,“ dodal s tím, že příští týden jeho kontingent ze Slovinska odjíždí a nastupuje nový.
Uprchlíci proudí do Evropské unie zejména přes Řecko a Itálii. Z Řecka se pak dostávají dále na Balkán do Makedonie a Srbska. Nejprve migrační vlna směřovala hlavně ze Srbska do Maďarska. Poté, co Budapešť hranice se Srbskem v polovině září plotem prakticky uzavřela, se proud běženců obrátil do Chorvatska. Když Maďarsko uzavřelo i zelené hranice s Chorvatskem, uprchlíci zamířili do Slovinska.
