Hlavní obsah

Český náhubkový zákon kritizují europoslanci z Německa a Francie

Právo, Novinky, Michael Švec, Jiří Mach
Štrasburk

Náhubkový zákon, který v Česku omezuje novináře při psaní o trestních kauzách, se nelíbí ani liberálním europoslancům z Německa a Francie. Alexander Alvaro a Jean-Marie Cavada chtějí v těchto dnech kvůli sporné normě interpelovat Evropskou komisi (EK) i české předsednictví EU během probíhajícího plenárního zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku.

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Článek

Náhubkový zákon od dubna zakazuje zveřejňování informací o podezřelých a obviněných během trestního řízení a také zveřejňování informací z policejních odposlechů. Novinářům hrozí v případě porušení peněžní sankce až pět miliónů korun nebo vězení.

„Bezprecedentní právní omezení svobody slova a svobody tisku bylo právě zavedeno v České republice,“ uvádí německý politik Alvaro v úvodu své interpelace. „Je si Komise vědoma, že nově přijatý zákon je v EU bezprecedentní?“ ptá se Alvaro. Europoslanec zároveň EK pokládá otázkou, zda náhubkový zákon neodporuje některým článkům Smlouvy o Evropské unii.

Alvaro je koordinátorem liberální poslanecké frakce ALDE při výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní záležitosti. ALDE sdružuje například německou FDP či britské liberální demokraty.

Mluvčí bývalého francouzského moderátora a politika Cavady však Právo upozornila, že zdaleka není jisté, zda na dotazy při zasedání zbude čas. V tom případě by se europoslanci museli tázat písemně a čekat až dva týdny na odpověď obou orgánů. S europoslanci se v úterý nebylo možné spojit.

Ústavní stížnost podá v Česku Pithart

Už ve čtvrtek by se mohla dostat před český Ústavní soud stížnost některých senátorů, podle nichž zákaz zveřejňování informací o podezřelých a obviněných během trestního řízení zrušit. Hlavními iniciátory ústavní stížnosti je místopředseda senátu Petr Pithart (KDU-ČSL), Jiří Oberfalzer (ODS) a nestranička Soňa Paukrtová.

Pithart se již dříve vyjádřil, že ke stížnosti již má všech 17 potřebných senátorských podpisů, ale na první květnové schůzi Senátu očekává, že se k stížnosti přidají i další kolegové napříč politickým spektrem.

Podle předkladatelů zákazy obsažené v novele "bezprecedentně omezují poskytování informací veřejnosti". Spor je například u toho, že nelze informovat o tom, když se trestného činu dopustí osoba známá, například politik. Podle ministerstva spravedlnosti musí být na zveřejnění této informace "veřejný zájem."

"Právo na svobodu slova, na informace, které se týkají výkonu veřejné funkce, mají přednost před ochranou soukromí. Je to běžný standard ve všech demokratických zemích," podotkl Oberfalzer s tím, že zákon o ochraně osobních údajů s takovou výjimkou počítá.

Tzv. náhubkový zákon

Novela trestního řádu a zákona, tzv. náhubkový zákon, který platí od dubna, zakazuje pod hrozbou finanční sankce a až pětiletého vězení zveřejnění informací z policejních odposlechů, pokud nebyly použity před soudem jako důkaz.

Zakazuje také zveřejňovat jména a jiné osobní údaje dětských a mladistvých obětí trestných činů, u ostatních obětí se zákaz vztahuje například na oběti kuplířství nebo násilných trestných činů.

Senátory rovněž popudil způsob, jak dané novely prošly Sněmovnou a budou požadovat, aby se i k tomu Ústavní soud vyjádřil. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) poslanecké úpravy při prvním projednávání novely ve Sněmovně označil jen za "jisté zajímavosti", podotkl Pithart s tím, že ani poslanci před schvalováním změny veřejně nezdůvodnili. Vládní předlohu přitom úplně přeměnili, jakoby "zákon o šíření včelstev proměnili v zákon o vybíjení koní", uvedl Pithart. "Tento případ dokládá, že je možné komplexním pozměňovacím návrhem porušit Listinu základních práv a svobod, omezit svobodu slova," dodala Paukrtová. 

Výběr článků

Načítám