Článek
List to uvedl v úterý s odvoláním na archivy StB a Stoneová mu potvrdila, že nějaké informace předávala kvůli bezpečnosti svých dětí, které zanechala v Československu. Důrazně popřela, že by byla špionkou.
Stoneová, která i ve svých 82 letech stále působí jako hostující výzkumnice na Oxfordské univerzitě, je i profesorkou fyziky na univerzitě v Oak Ridge v Tennessee, kam se přestěhovala, když odešla v Británii do důchodu, byla vedená pod krycím jménem Marta. Informace, které předávala, byly považovány za cenné.
Podle materiálů čs. tajné služby byla schopna dodávat vše, na čem se pracovalo v CERNu. Nabízela i informace o novém urychlovači vyvíjeném v Oak Ridge.
Předávala informace, které byly za železnou oponou neznámé, nebo alespoň nedostupné. Většinou šlo o informace o jaderném výzkumu. Informovala také o svém známém, Američanovi pracujícím v Los Alamos, kde se věnoval vývoji třetí generace jaderných zraní.
Dostávala za úkol také opatřit informace o výzkumu supravodivosti pro „sovětské přátele“. Do svých aktivit zapojila i svého manžela, který o tom nevěděl. Kopíroval pro ni některé tajné dokumenty, mimo jiné dvě zprávy Výboru pro jadernou strukturu při panelu jaderných fyziků o vývoji radarů a výzkumu laserů, které byly označené jako tajné.
V odtajněných dokumentech o ní stojí: „Chce tajnou spolupráci, o které by nevěděl její manžel, protože je na něm zcela závislá. Mám velmi dobrý zdroj a krytí, svého manžela.“ Její muž byl členem Výboru pro vědecký a inženýrský výzkum.
Schůzky v Miss Selfridge
Získané materiály a informace předávala na utajených schůzkách v obchodech Miss Selfridge, aby nepojali podezření její kolegové. Schůzky se konaly v obchodech v Londýně, Beaconsfieldu a Readingu, tedy relativně daleko od Oxfordu. Později ve strachu, že po ní jde britská tajná služba, se schůzka konala v Maďarsku a další se měla uskutečnit ve Vídni. Jedním z lidí, kteří ji řídili, byl Rudolf Kašparovský, který byl mezi čtyřmi diplomaty vypovězenými z československého velvyslanectví v Londýně v roce 1989 kvůli špionáži.
S tajnou službou spolupracovala až do sametové revoluce, poslední schůzka se konala v srpnu 1989, kdy zmiňovala, že Američané chtějí využít superderformace vyvolávající spontánní štěpení v třetí generaci jaderných zbraní.
Nebyla jsem špionka, uvedla Stoneová
Když ji kontaktoval list, přiznala tyto schůzky i předání nějakých informací komunistické tajné službě, ale řekla, že to bylo nutné pro její vlastní bezpečnost a aby zastavila pomstu režimu na svých dětech za to, že se vystěhovala. Děti zůstaly v Československu. Tvrdě popřela, že byla špionkou, a dodala, že s úspěchem obehrávala agenty, když jim dávala pouze bezvýznamný balast, který nepředstavoval žádné riziko.
Její manžel, který o jejích setkáních s agenty až do současnosti nevěděl, vášnivě hájil svou ženu s tím, že neudělala nic hříšného ani hanebného, protože byla sama obětí studené války.
Bezpečnostní expert Anthony Glees z Buckinghamské univerzity však její obhajobu označil za pouhé kecy, které říkají všichni spolupracovníci komunistických tajných služeb, když jsou odhaleni. Podle něj odhalení o její spolupráci ukazuje, že britská bezpečnost byla v osmdesátých letech výrazně narušena na několika klíčových frontách. „Pokud by byla odhalena před rokem 1989, jsem přesvědčen, že by stanula před soudem,“ dodal profesor Glees.
Už v roce 1983 byla vybrána jako kandidátka na spolupráci tajné služby kvůli svým častým cestám za hranice. V půlce osmdesátých let odešla do Oxfordu, kde měla působit půl roku. Podporoval ji fyzik Nicholas Stone, který tam pracoval a s nímž se už dříve setkala na pracovní cestě v Británii, a spřátelili se. Oba pak pracovali v prestižní oxfordské Clarendonově laboratoři. Po půl roce se však nevrátila a v listopadu 1985 si vzala Stonea.
Před svým odchodem nechala u známého dopis pro ministerstvo vnitra, v němž uváděla, že odešla z osobních, a ne ideologických důvodů, a nabídla své služby Československu. Podle dokumentů v archívu „mluvila o všem ochotně a upřímně“. Za informace nebyla placena. Měla ale zájem se vídat se svou mladší dcerou, která zůstala po rozvodu s jejím druhým manželem v Československu.
Agenti ale přiznali, že s ní nikdy nemluvili o zpravodajství, o tajné službě a státní bezpečnosti, ale domnívali se, že na 99 procent ví, co dělá. Dokonce se s ní počítalo, že by se ze spolupracovnice mohla stát přímo agentkou. Kandidátkou strany se stala z přesvědčení už v osmnácti letech a přesvědčenou komunistkou zůstala podle informaci ve spisu i po emigraci.
Citované odbornice
Stoneová je odbornicí na neutronové hvězdy, věnuje se problematice jejich extrémně hustých a těžkých jader a s ní souvisejí otázce interakce mezonů a hyperonům. Dříve se také věnovala radioaktivním izotopům mědi Cu-58, Cu-59 a Cu-61 a železa a tomu, jaké vyzařují záření. Publikovala 150 článků, které jsou často citovány.