Česko si v EU vysloužilo uznání za snahy o shodu

„Držet konsenzus několik dalších měsíců byl hodně složitý úkol. Myslím, že v tomhle Češi obstáli skvěle,“ řekl ČTK vedoucí bruselské sekce českého institutu Europeum Žiga Faktor.

„My jsme hleděli na to, aby se členské státy cítily komfortně, abychom nikoho do ničeho netlačili přes míru, protože to je potom kontraproduktivní,“ zdůraznila česká velvyslankyně při EU Edita Hrdá, podle níž většina zemí oceňuje, že se Češi snažili hledat jednomyslný souhlas v rámci Unie. Praha tak podle ní obstála lépe, než mnozí před půlrokem čekali.

„Zřídka jsem viděl předsednictví, které bylo úspěšnější, cílevědomější a profesionálnější,“ tvrdil už před Vánoci místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Navázal tak na oceňující výroky dalších představitelů unijních institucí, které zazněly na závěr summitu EU v půli prosince.

„Češi se při předsednictví rozhodně ukázali jako dříči,“ napsal deník The Financial Times. Po­ukázal na prosazení tří balíčků protiruských sankcí, schválení cenového stropu pro ruskou ropu či dohody o finanční pomoci Ukrajině a o globální dani pro korporace.

Georgina Wrightová, ředitelka evropského programu na Montaigne Institute v Paříži, soudí, že Praze se velmi vyplatilo důkladné zmapování pozic jednotlivých zemí ještě před nástupem do čela Rady EU. Tím si Česko velmi usnadnilo nalézání kompromisů.

Zároveň ale analytička soudí: „Málokdo mimo evropskou bublinu si tyto úspěchy spojuje s ČR. Češi nejsou tak dobří při prezentaci svých úspěchů vůči zbytku Evropy jako při uzavírání dohod.“

Ale až příští rok se ukáže, jak Unii pomohlo dojednané omezení cen plynu v případě nouze či zavedení cenového stropu na ruskou ropu. Ještě déle bude trvat, než se zjistí, zda klimatické reformy, dojednané pod taktovkou Čechů, jsou pro Evropu přínosem, nebo zda jde jen o líbivá, leč od reality odtržená gesta, jak se domnívají třeba čeští oceláři.