Článek
„Z právního hlediska to má své mouchy, bezpochyby... Naprosto chápu a jako právník mám velké sympatie k názoru, že bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN to není čisté právní řešení. Nicméně věci se vyvíjejí,“ prohlásil Schwarzenberg. Podle něj je nutno vzít v potaz politiku bývalého prezidenta Slobodana Miloševiče, „jehož politika vedla k rozpadu Jugoslávie“.
Česko bude podle Schwarzenberga po očekávaném vyhlášení nezávislosti postupovat „v součinnosti s ostatními státy EU“. Ministr soudí, že Unie odtržení Kosova uzná.
„Já mám dojem, že ano,“ odpověděl na dotaz, zda už je to jen otázkou času. Praha na nezávislost podle ministra rovněž kývne. „Nebudeme muset být mezi prvními, ale ani mezi posledními,“ popsal scénář Schwarzenberg.
Unie není jednotná
EU není v názoru na Kosovo jednotná. Pro nezávislost jsou velké státy jako Francie, Británie či Itálie, naopak Španělsko, Slovensko, Rumunsko nebo Kypr mají obavy z povzbuzení separatistických nálad menšin na svých územích. Podle jednoho z českých diplomatů Unie problém vyřeší šalamounsky: jako celek nezávislosti přitaká, jednotlivé státy ovšem budou poté moci vydat vlastní prohlášení, že byly proti.
V Kosovu se Schwarzenberg setkal s prezidentem provincie Fatmirem Sejdiu a premiérem Hashimem Thacim. Mluvilo se i o případných investicích českých firem do zdejšího energetického průmyslu. Schwarzenberg chtěl jet i do Srbska, Bělehrad mu to však nedoporučil s odvoláním na předvolební prezidentskou kampaň.
Srbsko má tajný plán
Srbská vláda už přijala tajný plán, který uplatní v případě, že albánská většina v separatistické provincii Kosovo jednostranně vyhlásí svou nezávislost na Bělehradu, informovala agentura Reuters.
Srbská vláda na mimořádné schůzi přijala plán pro mimořádné situace. "Přijatý dokument vyjadřuje jednotnou politiku státu vůči Kosovu," uvádí se v prohlášení.
Z informací, které z jednání unikly, vyplývá, že Bělehrad plánuje řadu opatření, včetně zastavení dodávek elektřiny do oblasti, která v Srbsku nakupuje až 40 procent elektřiny, jakož i embargo na vývoz zboží a služeb.
Kosovo
Dosud oficiálně Autonomní provincie Kosovo a Metohije bylo provinční oblastí Srbské republiky, na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN z června 1999 pod správou OSN.
Rozloha 10 908 km2 je srovnatelná s rozlohou Středočeského kraje. Z 2,1 miliónu obyvatel je 92 procent Albánců (převážně muslimové) a 5,3 procenta Srbové (převážně pravoslavní).
Správní střediskem je Priština s více než půl miliónem obyvatel. Za úřední řeč platí srbština a albánština. Oficiální měnou je od ledna 2002 euro.
Srbsko by rovněž mohlo odmítnout uznat pasy Kosova a tak donutit turisty i ostatní občany při cestování do západní Evropy k velké oklice. Srbsko by také mohlo stáhnout své velvyslance ze zemí, které Kosovo uznají jako samostatný stát.