Článek
K analýze české ministerstvo vnitra připojilo otázky týkající se kvót na přerozdělování žadatelů o azyl mezi členské země EU a okolností celého spouštěného mechanismu. Praha chtěla například vědět, proč nebylo využito institutu dočasné ochrany, jak technicky řešit přemístění uprchlíků do zemí, kam nechtějí, či zda se k povinné relokaci mohou vyjadřovat národní parlamenty.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Ministerstvo vnitra se s otázkami k migrační krizi obrátilo na Evropskou komisi počátkem října. Odpovědi, které na tyto dotazy předtím dostalo od lucemburského předsednictví EU, označil ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) za nedostačující. Lucembursko podle Chovance navíc uvedlo, že na některé otázky není kompetentní odpovídat. [celá zpráva]
BEZ KOMENTÁŘE: Tranzitní tábor v Dobové ve Slovinsku je přeplněný, migranti čekají venku na mrazu Video: Reuters
Státy unie přes odpor ČR, Slovenska, Maďarska a Rumunska v září rozhodly o přerozdělení 120 tisíc uprchlíků z Itálie a Řecka mezi ostatní země unie. Spolu s dobrovolným převzetím 40 tisíc osob, které se dohodlo na jaře, se tak má plán nyní týkat 160 tisíc Syřanů, Eritrejců a Iráčanů, kteří mají velkou šanci v Evropské unii azyl získat.
Evropská komise v této souvislosti navrhla trvalý přerozdělovací mechanismus. V názoru na něj ale mezi unijními zeměmi panují rozpory. Česko trvalé migrační kvóty odmítá.