Článek
Ze statistik střediska je patrné, že se vývoj epidemie v Česku a počtem obyvatel srovnatelné Belgii vydal opačným směrem před měsícem.
Když 7. října evidovala Belgie průměrný denní počet nakažených (zprůměrovaný z údajů za 7 dní) 296,45 na milion obyvatel a Česko 295,87, mohlo se zdát, že v Belgii bude brzy daleko hůř. Počet nově nakažených v přepočtu na milion obyvatel začal navíc po 28. říjnu v Česku relativně rychle klesat (z 1175 až na 1053 4. listopadu). Vypadalo to, že opatření konečně zabírají a trend se obrátil.
Jenže zatímco v Belgii počet nově nakažených klesá stále rychleji, v Česku křivka ve čtvrtek opět vyletěla vzhůru. Příčina není úplně jasná, přístup obou zemí se příliš neliší. Přísná omezení platí v obou zemích, přičemž v Belgii navíc nepřikročili k plošnému zavření škol.
Problémy v obou zemích
V Česku se nákaza koronavirem od březnového začátku epidemie potvrdila u téměř 392 tisíc lidí, přes 214 tisíc z nich se už vyléčilo. Momentálně je v zemi 173 343 nakažených. V nemocnicích bylo s covidem podle posledních údajů 8236 pacientů, v těžkém stavu je téměř 1200 z nich.
V Belgii není situace o moc lepší. Nemocnice hlásí plno. The Brussels Times uvedly, že ke čtvrtku je v Belgii 7405 lidí, kteří se léčí v nemocnicích, 1412 z nich je na JIP (jen za poslední den jich přibylo 59) a za 792 z nich dýchá plicní ventilátor (41 za poslední den).