Hlavní obsah

Česko bojuje za omezení pohybu ruských diplomatů v Schengenu

22. 4. 2024, 16:54

Česká republika v pondělí na jednání unijních ministrů zahraničí v Lucemburku prosazovala svůj návrh na omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. Podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského (Piráti) je po dvou letech ruské agrese načase. Debata se vedla i o další podpoře Ukrajině, zejména pokud jde o protivzdušnou obranu. K jednání týkajícímu se Ukrajiny se připojili unijní ministři obrany, Česko zastupoval náměstek Daniel Blažkovec.

Článek

Evropská unie nyní pracuje na 14. balíčku sankcí proti Rusku, který ale nejspíš vznikne až po červnových volbách do Evropského parlamentu. Právě do něj by chtěla Praha prosadit i opatření omezující pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Celá řada špionážních aktivit se odehrává pod diplomatickým krytím, což je „veřejně známým faktem“, uvedl Lipavský již dříve.

Česko proto požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb pouze v rámci hostitelské země, a nikoli po celém Schengenu. Zároveň chce, aby EU přijímala pouze biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou. Pro svůj návrh nyní Česko shání mezi ostatními členskými státy podporu.

Odpálení antirakety Patriot. Ilustrační foto

Probírala se i další podpora Ukrajině, především pokud jde o munici a protivzdušnou obranu. „Pro mě bylo pozitivní slyšet, že asi deset států výslovně zmínilo Česko a naši muniční iniciativu,“ uvedl Lipavský. „Já jsem za Česko deklaroval, že pokračujeme v podpoře Ukrajiny, zároveň ale musíme mluvit i o širší strategii zadržení Ruska a ruského imperialismu,“ dodal. Ocenil také německou iniciativu, která se snaží získat pro Kyjev velmi potřebné systémy protivzdušné obrany.

Scestné, hodnotí Moskva český návrh omezit pohyb ruských diplomatů v Schengenu

Evropa

Ukrajina se snaží sehnat alespoň sedm baterií protivzdušné obrany, aby se mohla bránit ruské agresi. Deník Financial Times informoval, že existuje tlak zejména na Španělsko a Řecko, aby Kyjevu předaly své systémy protivzdušné obrany Patriot či S-300. S ministry se v pondělí prostřednictvím videohovoru spojili i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba a ministr obrany Rustem Umerov, přesný počet baterií, které potřebují, ale podle Lipavského nezmínili.

Nezazněl ani žádný tlak na jednotlivé země, pokud jde o poskytnutí systémů protivzdušné obrany, uvedl Lipavský. „Víme, že existují stovky takových systémů, které by se mohly zapojit do protivzdušné obrany na Ukrajině, nicméně je velmi citlivé to domlouvat s jejich držiteli. Věřím ale, že mezinárodní společenství bude úspěšné,“ uvedl ministr.