Článek
Smlouvu má podle Schwarzenberga přijet do Prahy podepsat ministryně zahraničí USA Condoleezza Riceová. Podle ministra zahraničí budou podepsány obě smlouvy o umístění radaru.
"Poté, co o obsahu máme teď jasno, jsme se také domluvili na možnosti podpisu. Zdá se, že to bude v prvním týdnu či deseti dnech května," řekl Schwarzenberg.
Kromě hlavní smlouvy o umístění radaru by měla být současně podepsána i smlouva NATO SOFA upravující právně pozici zahraničních vojáků, kteří budou na základně sloužit. Zatímco hlavní smlouva už byla připravena, v dokumentu NATO SOFA se upravovaly do poslední chvíle sporné podrobnosti.
Mluvčí českého ministerstva obrany Andrej Čírtek ve čtvrtek ovšem uvedl, že resortní vyjednávače čekají ještě nejspíše dvě kola rozhovorů se zástupci USA. První z nich se bude v Praze konat již příští týden. Podle Čírtka proto není jisté, že v květnu bude podepsána i SOFA. "Vyloučené to ale není, naše jednání pokračují," řekl Čírtek.
Premiér Mirek Topolánek řekl, že NATO rovněž uznalo, že zvažovaná základna je podstatným příspěvkem k ochraně spojenců před zvyšující se hrozbou šíření balistických raket. Aliance proto podle něj počítá s jeho začleněním do vlastní protiraketové obrany. "Bylo zdůrazněno, že tento radar bude integrální součástí jakékoli budoucí protiraketové obrany na aliančním základě," řekl Topolánek.
Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (vpravo) na summitu NATO hovoří s italským premiérem Romandem Prodim (uprostřed) a lucemburským šéfem diplomacie Jeanem Asselbornem.foto: Reuters/Benoit Doppagne
Oznámení o dohodě o radaru se čekalo. Už delší dobu se hovořilo, že smlouvy jsou před dokončením.
Dohoda byla zveřejněna také proto, aby aliance mohla vyjádřit podporu plánu. Doposud v některých zemích přetrvávaly výhrady k rozšiřování amerického štítu do Evropy. Bukurešť má ukázat změnu pohledu zemí NATO.
Jak vypadá protiraketový radar zevnitř?
NATO systém ve střední Evropě podpoří
Aliance plně podpoří americké plány na vybudování systému protiraketové obrany ve střední Evropě, jehož součástí je i radar v ČR. S odvoláním na nejmenovaného vysokého představitele americké administrativy o tom informovaly agentury AP a Reuters.
NATO potvrdí zvyšující se hrozbu šíření balistických raket ve světě. V závěrech summitu Severoatlantické aliance v Bukurešti proto bude podle amerického diplomata figurovat mimo jiné uznání, že plánovaný radar v ČR a základna v Polsku, kde by mělo být umístěno silo s desítkou antiraket, představuje příspěvek k ochraně spojenců. To ale české kritiky vybudování radaru v Brdech nepřesvědčilo.
Reakce kritiků radaru na podporu základny ze strany NATO: |
---|
ČSSD požaduje začlenění radaru do obranné struktury NATO a vyhlášení referenda |
KSČM je proti pasivnímu přijetí amerického obranného systému, k základně chce referendum |
Zelení chtějí, aby byl radar začleněn do NATO, k otázce budou pořádat vnitrostranické referendum |
NATO by si rovněž mělo dát za cíl vypracovat do dalšího summitu, který se uskuteční příští rok, varianty takového protiraketového aliančního systému, který by pokrýval celé území členů NATO. Americký systém totiž podle analýz nepokrývá například část jihovýchodní Evropy.
Aliance také společně vyzve Rusko, aby se vzdalo svých námitek vůči obrannému protiraketovému systému.
Rusko odmítá argument, že štít má chránit USA před případným útokem ze stran "darebáckých" státních režimů, jako je íránský či severokorejský. Rusko České republice a Polsku pohrozilo, že na ně namíří své rakety.
Moskva a Washington však v poslední době avizovaly blížící se kompromisní dohodu.
Výhrady k systému měli také někteří členové NATO, včetně Slovenska. V Bukurešti prý ale nakonec slovenská delegace proti štítu nevystoupila.
Pozemní radar USA v Brdech |
---|
- do ČR má být přemístěn modernizovaný radar z Marshallových ostrovů |
- je schopen sledovat a rozeznat velmi malé objekty na vzdálenost až několika tisíc kilometrů; efektivní praktický dosah 2058 km, teoretický dosah 4000 až 6700 km |
- zaměřuje střely ve střední části letu s využitím přesně cíleného paprsku; paprsek vždy míří vzhůru v minimálním úhlu dva stupně |
- vyžaduje vytvoření bezletové zóny, která by významně nepřesáhla hranice již existující bezletové zóny nad vojenskými újezdy |
- napájí se elektřinou z běžné sítě nebo z naftového agregátu |
- rozloha základny by měla být asi 30 hektarů, měla by na ní být kasárna, administrativní budova a technické zabezpečení. |
- k zajištění provozu je podle české vlády potřeba přibližně 200 osob; provozní obsluha radaru čítá asi 60 osob. |
- radar by měl být spouštěn jen při zkouškách a reálných hrozbách |