Česko a Polsko proti Slovensku a Maďarsku. Visegrádská čtyřka se v postojích ohledně Ukrajiny rozchází

Ministři se při svém setkání shodli na tom, že válka na Ukrajině je porušením mezinárodního práva. Český ministr Jan Lipavský (Piráti) označil za nutné navýšit podporu Ukrajiny ve všech oblastech včetně vojenské pomoci.

Neshodují se ale ve formě pomoci. „Evropa je dnes v ohrožení a je nutné umět na to reagovat,“ řekl Lipavský.

Jednání se kromě Lipavského zúčastnily také protějšky, ze Slovenska Juraj Blanár, Radoslaw Sikorski z Polska a z Maďarska Péter Szijjártó. Země V4 rozděluje pohled na příčiny válečného konfliktu na Ukrajině i na to, jakým způsobem ji podporovat.

Česko a Polsko pomáhají Ukrajině i vojenským materiálem, Maďarsko a Slovensko tento postoj nesdílejí.

„To hlavní, co chci zdůraznit, je, že naše komunikace a spolupráce pokračují v těch otázkách, ve kterých se shodneme, a v těch, ve kterých ne, se navzájem respektujeme, protože o tom je diplomacie,“ uvedl v Praze slovenský ministr zahraničí Blanár.

Slovensko odmítá jakoukoliv vojenskou pomoc Ukrajině. „Jsme velmi pragmatičtí, v žádném případě nejsme obhájci Ruska. Ale nakonec, co uděláme s Ruskem, když nepřestane? Vytvoříme novou železnou oponu?“ uvedl Blanár v reakci na otázku, zda by jednal s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.

Lipavský zdůraznil důležitost české muniční iniciativy, ke které se přidá i Polsko. Zájmem celého regionu podle něj je, aby ruská armáda zůstala co nejdál od jeho hranic. Polsko k české iniciativě přispěje nejen finančně, ale také logisticky, oznámil ministr Sikorski.

Blanár řekl, že Slovensko se k české muniční iniciativě nepřipojí. „Nebudeme posílat již žádné vojenské dodávky Ukrajině, protože si myslíme, že tento konflikt nemá vojenské řešení,“ zopakoval nedávná slova premiéra Roberta Fica. Dodal, že Slovensko se silně podílí na humanitární pomoci a nevojenských dodávkách.

Podobně mluvil jeho maďarský protějšek Szijjártó. „Maďarsko nedodalo a nedodá žádné zbraně Ukrajině,“ prohlásil. „Prohlášení o vyslání vojenských složek na Ukrajinu jsou nebezpečná,“ řekl také. O této možnosti v posledních týdnech hovořilo několik státníků, například francouzský prezident Emmanuel Macron.

Szijjártó také řekl, že Maďarsko pokračuje v realizaci největší humanitární operace v historii své země.

Naopak polský ministr Sikorski uvedl, že ruského prezidenta Vladimira Putina je třeba odrazovat. „Ukrajina by kapitulovat neměla,“ řekl.

Lipavský ve středu uvedl, že jednání v rámci visegrádské čtyřky nyní nejsou jednoduchá, stále ale podle něj má smysl hledat kompromisy. Země se například stále shodují v otázkách členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO).

Polský prezident Andrzej Duda s odvoláním na německé zdroje v úterý řekl, že NATO může očekávat napadení Ruskem už v roce 2026. Vybídl k tomu, aby se členské země NATO zavázaly, že budou na obranu dávat tři procenta HDP. Česko se zavázalo, že v roce 2024 vydá na obranu dvě procenta HDP.

„Je dobré, že se schůzka šéfů diplomacie uskutečnila. Názory na Rusko a Ukrajinu se sice zásadně liší, ale je tu dost jiných témat, kde se můžeme shodnout,“ uvedl pro Novinky a Právo místopředseda ODS a jednička koalice Spolu do eurovoleb Alexandr Vondra. „Společná komunikace je důležitá, to je podstatou diplomacie,“ dodal.

Podle lídra SPD Tomia Okamury nepřinesla schůzka žádnou změnu. „Pan Lipavský se na sólo schůzce s polským ministrem zahraničí shodli na pokračování penězovodu na Ukrajinu a na dalším posílání zbraní - a Slováci s Maďary zopakovali jasné ne podobným praktikám,“ sdělil Novinkám a Právu. SPD je podle něj slovenský a maďarský postoj blízký. „Jako jediná strana v parlamentu říkáme: už ani patronu, ani haléř Ukrajině. Chceme mír, ne válku,“ řekl.