Článek
„Stíháme, identifikujeme a monitorujeme vzdušné cíle. V případě potřeby jsme připraveni zakročit,“ uvedla armáda v doprovodném textu na Twitteru.
Na záběrech jsou ruské stroje Il-20 (v alianční terminologii Coot), určené pro radioelektronický průzkum, transportní An-124 Ruslan (v NATO označovaný jako Condor) a průzkumný An-30 (Clank).
České gripeny opět zamířily střežit vzdušný prostor nad Pobaltím
Bližší podrobnosti k ostrým startům českých gripenů armáda z taktických důvodů sdělovat nechce. Litevské ministerstvo obrany nicméně na svém webu uvedlo, že alianční letouny během minulého týdne vzlétly k ruským strojům celkem pětkrát. Mířily k hranicím s Ruskem a Běloruskem, aby identifikovaly a doprovodily ruská letadla.
Například 12. května vzlétly k letounu Il-20, který letěl z Kaliningradu do Ruska. Stroj neměl zapnutý letový odpovídač. O tři dny později zasahovaly u letounu Il-76, který neměl letový plán ani zapnutý odpovídač.
Gripeny stárnou, armáda chce víc stíhaček
Přes 40 ostrých startů
Server natoaktual.cz na počátku minulého týdne napsal, že od počátku dubna, kdy ochranu vzdušného prostoru Pobaltí převzali čeští a španělští letci, bylo zaznamenáno 46 tzv. ostrých startů k nekomunikujícím ruským vojenským strojům. Z nich 26 tvořily zvláštní hlídkové lety podél ruských a běloruských hranic, které alianční velitelství zavedlo bezprostředně po ruské invazi na Ukrajinu a které řadí do kategorie ostrých pohotovostních startů, takzvaných Alfa Scramble.
České gripeny převzaly dohled nad vzdušným prostorem Pobaltí 1. dubna. Na letišti v litevském Šiauliai budou působit do konce července. Jde o sedmé nasazení českých gripenů k ochraně vzdušného prostoru členských států Severoatlantické aliance, v Pobaltí jsou počtvrté.
Za úkol mají zasahovat proti letounům nedodržujícím pravidla mezinárodního leteckého provozu. Oproti minulosti jsou v Pobaltí v době prudkého zhoršení bezpečnostní situace po ruské invazi na Ukrajinu.