Češi to budou mít v čele EU přetěžké, soudí evropský tisk

Česká vláda bude navíc muset čelit stínům z minulosti, kdy ji může strašit vzpomínka na pád kabinetu během předchozího českého předsednictví v roce 2009, a jednotu EU bude muset udržet navzdory hrozící krizi ohledně dodávek energetických surovin, vysoké inflaci a rostoucí nespokojenosti obyvatel.

„Bude to předsednictví v krizovém módu,” napsal rakouský deník Der Standard, podle něhož musela česká vláda pružně zareagovat kvůli ruské invazi na Ukrajinu a přizpůsobila své priority nové situaci. Kromě energetické bezpečnosti, posílení obrany a pomoci napadené zemi budou velkým tématem i uprchlíci, což je ale zároveň oblast, kde může Praze komplikovat pozici známý český odpor k povinným migračním kvótám, které se EU snažila prosadit po uprchlické krizi z roku 2015.

„Otázka je, jak silná může být pozice země, která v minulosti se zbytkem Evropy nebyla nijak zvlášť solidární,” řekl deníku Der Standard český politolog Jiří Pehe. Podle něj může být hendikepem pro ČR i to, že není součástí eurozóny.

Podle švýcarského listu Neue Zürcher Zeitung (NZZ) může Česko ve své nové roli těžit ze své politické i geografické pozice a sehrát úlohu nestranného mediátora při složitých jednáních, a to zejména díky dobrým vztahům v rámci Visegrádské skupiny. „Pražští diplomaté se v Bruselu těší respektu a jako člen Visegrádské skupiny má (ČR) dobré vztahy s Varšavou i Budapeští, i když s Maďarskem se kvůli názorovým rozdílům ohledně Ruska narušily,” píše deník.

NZZ si také všímá toho, že česká vláda se bude muset vypořádat i s rostoucí nespokojeností obyvatel kvůli vysokým životním nákladům a jistou únavou z války. "Najít evropská řešení v oblasti energetické politiky, například ve formě společných nákupů ropy a plynu, je v zájmu nové předsednické země, kterou válka na Ukrajině zasáhla hned na několika frontách. Země z východu, které nejsou součástí eurozóny, ale mnohem více trápí inflace – v Česku byla v květnu na úrovni 15,2 procenta, tedy ještě vyšší než v Polsku," píše deník.

Francouzský deník Le Monde české předsednictví vnímá hlavně v návaznosti na to francouzské, které ve čtvrtek skončilo, a zabývá se například otázkou, zda premiér Petr Fiala naváže na snahu prezident Emmanuela Macrona o vytvoření konceptu "širší Evropy". Macron usiloval o to, aby Unie nabídla bližší spolupráci zejména zemím, které usilují o členství, jako jsou balkánské státy, z české strany ale zazněly obavy, jestli by tato forma spolupráce nebyla naopak brzdou v procesu rozšiřování EU.

"V nejbližší době se bude muset české předsednictví vypořádat hlavně s energetickou bezpečností. Desítka států už dodávky plynu z Ruska silně omezila nebo zastavila, protože plynovod Nord Stream 1 prochází údržbou. A v červenci se musíme rozhodnout, jak řekl jeden diplomat, jestli tato údržba potrvá ještě o něco déle, nebo ne," píše Le Monde.

Podle rakouského listu Die Presse bude i vzhledem k Ukrajině jedním z klíčových témat českého předsednictví otázka rozšiřování Unie o balkánské státy a vyřešení sporu mezi Bulharskem a Severní Makedonií. "Válka na Ukrajině zvýšila tlak na to, aby Unie byla politicky důvěryhodná. A to v první řadě znamená otevřít dveře k přijímacím rozhovorům malé a chudé Severní Makedonii, která splnila všechny podmínky," napsal deník.

Belgický deník La Libre upozornil, že české předsednictví může mít dopad na celou EU, ale i na postoje tradičně poměrně euroskeptických Čechů k sedmadvacítce. "Nejde o to, že by musel mezi občany nutně posílit pozitivní pohled na Unii, spíš způsobí, že nějaký postoj vůbec budou mít. Zásadní problém totiž je, že EU nerozumíme. A pokud něčemu nerozumíme, tak tomu ani nemůžeme důvěřovat," citoval list českého sociologa Martina Buchtíka.

Slovenské listy Sme a Denník N na webu připomenuly, že při českém předsednictví v roce 2009 padla vláda Mirka Topolánka, nyní to podle nich na podobný vývoj nevypadá. "V Česku sice zatím vláda nepadá, ale očekávání od současného předsednictví nejsou zvlášť velká. Českému předsednictví může významně přitížit i fakt, že mnozí klíčoví ministři se neumějí domluvit anglicky," napsal list Denník N. Dodal, že ministr financí Zbyněk Stanjura ovládá z cizích jazyků jen polštinu a že anglicky nemluví ani ministryně životního prostředí Anna Hubáčková, která bude pro návrhy ohledně transformace energetiky klíčová.

Podle listu Sme mezi oběma předsednictvími Česka bude mnoho podobného. Uvedl například, že Češi začínají předsedat Radě EU znovu v době, kdy Evropa zápasí s vážnou ekonomickou a energetickou krizí. V roce 2009 muselo české předsednictví řešit také spor Ruska a Ukrajiny o dodávky plynu, jejichž přerušení se dotklo i evropských zemí.