Článek
Dohoda otevírá cestu ke konečnému schválení fondu na pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovými omezeními a budoucího sedmiletého rozpočtu unie.
Podle dosažené shody by se měla podmínka vztahovat na veškeré unijní fondy. Spojena tedy bude s celým balíkem více než 1,8 bilionu eur (přes 50 bilionů korun) v rozpočtu a fondu, o němž členské země s europoslanci od srpna vyjednávají.
„Dohoda je milníkem v ochraně hodnot EU. Poprvé jsme vytvořili mechanismus, který umožní EU zastavit financování vlád, které nerespektují naše hodnoty jako je vláda práva,” uvedl člen parlamentního vyjednávacího týmu Petri Sarvamaa.
Vláda práva v EU: Europarlament navrhuje nástroj na trestání potížistů
Schválená podmíněnost by podle něj měla unijní fondy ochránit jak před jednorázovými prohřešky, tak před dlouhodobým a systematickým zneužíváním společných unijních peněz, které dosud EU nedokázala postihnout.
Návrhy na pozastavení výplaty peněz by měla předkládat Evropská komise. Země by její podněty musely stvrdit kvalifikovanou většinou hlasů. Tento dohodnutý kompromis je mírnější než původní požadavek komise podporovaný zvláště státy severní a západní Evropy, podle něhož by Brusel mohl přímo odstavit nějakou zemi od peněz, což by státy mohly zmíněnou většinou hlasů naopak zvrátit.
Nesouhlasné postoje
I tuto variantu však Maďarsko a Polsko dlouhodobě odmítají. Unijní instituce již několik let vedou s oběma zeměmi řízení pro porušování evropských hodnot. Konzervativně-nacionalistické vlády v Budapešti i Varšavě tvrdí, že toto řízení je dostačující a že by EU neměla principy právního státu spojovat s penězi.
Norsko se chystá sebrat peníze Polsku a Maďarsku
„Je to shoda na bezprecedentním porušení (unijních) smluv,” komentoval dohodu státní tajemník polského ministerstva spravedlnosti Sebastian Kaleta, podle něhož by země neměly mít možnost pouhou většinou hlasů rozhodnout o zastavení plateb z rozpočtu.
Maďarská vláda dohodu odmítla. „Je nepřijatelné, že Evropský parlament pokračuje s politickým a ideologickým vydíráním Maďarska i přes současnou pandemii a velké výzvy, jimž evropská ekonomika čelí,” uvedla ministryně spravedlnosti Judit Vargová.
Největší riziko koronaviru? Lži kolem něj, uvědomuje si EU. A nechce to tak nechat
Stoupenci dohody naproti tomu tvrdí, že dosavadní řízení s Polskem a Maďarskem nevedlo k zásadním zlepšením a že unijní fondy je třeba lépe chránit zvláště s ohledem na to, že v rámci boje s následky pandemie v nich bude výrazně více peněz než dosud.
Podle německého velvyslance při EU Michaela Clausse je dohoda zásadním bodem na cestě ke schválení rozpočtu a fondu, které by měly být členským zemím k dispozici od ledna.
„Nyní je čas najít shodu i na zbytku balíku,” podotkl německý diplomat, který jako zástupce předsednické země vedl vyjednávání za členské státy. Europoslanci se zatím neshodují se státy na celkové výši rozpočtu odsouhlasené v létě prezidenty a premiéry. Chtějí přidat několik desítek miliard eur zejména na vědu, zdravotnictví či studentské výměny. Státy však rozpočet o tolik zvyšovat nechtějí. Definitivní shodu zatím státy a parlament nemají ani na nových daních a poplatcích, z nichž by měl být rozpočet navýšený o krizový fond financován.