Celé Pobaltí mohutně zbrojí, na obranu bude dávat až šest procent HDP

„Náš klíčový bezpečnostní partner (USA) pod vedením nového prezidenta (Donalda Trumpa) vyslal jasný vzkaz. Obranné výdaje NATO se musí zvýšit. Známe svého soupeře a plně souhlasíme: naším cílem by mělo být pět procent,“ prohlásil podle britského deníku estonský premiér Kristen Michal.

Estonský premiér dále slíbil, že se Tallin zaměří na pět procent HDP. Neuvedl ovšem, v jakém časovém horizontu se slib podaří splnit.

Už dříve svůj závazek dala najevo Litva. Tamní ministr zahraničí Kęstutis Budrys před časem Novinkám sdělil, že Litva od příštího roku plánuje dávat na obranu pět až šest procent HDP.

„Rozhodnutí jsme přijali na zasedání Rady pro obranu státu. Složitá doba vyžaduje odvážná rozhodnutí a vedení,“ sdělil Novinkám Budrys v polovině ledna.

Podle litevského šéfa diplomacie totiž již skončila éra vyčkávání, kterou nazval „pasivní strategie“. „Vyzýváme naše spojence, aby následovali příkladu,“ uzavřel.

Podobně hovoří také lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs. Pro tamní televizi LSM minulý týden řekl, že čtyřprocentní výdaje, které Lotyšsko plánuje pro letošní rok, se budou muset zvýšit, a to na základě rozhovorů s klíčovými partnery, jako je USA. Zároveň prohlásil, že očekává, že se výdaje zvednou „blíže k pěti než čtyřem procentům“.

„Tento rok bude velmi nejasný a bouřlivý. Diplomaté a politici v Pobaltí a v Evropě budou muset pracovat na rozumných vztazích. Mnoho věcí se ale změní,“ řekl v reakci na nutnost zvýšení výdajů na obranu. Podle něj totiž ne každý souhlasí s tím, aby se dávalo na obranu více peněz.

„Tento rok je rokem škrtů na výdajích. Jedinou oblastí, kde se nesmí šetřit, je bezpečnost. Budeme muset najít řešení tím, že některé výdaje snížíme,“ uzavřel Rinkēvičs.

Dosud byl cíl Aliance dvě procenta, ani ten ale řada zemí nesplňuje. Jak připomněl FT, devět z 32 zemí mělo v roce 2024 výdaje pod dvouprocentním cílem. Mezi nimi je například Chorvatsko, Itálie nebo Kanada. Úplně nejméně dávali na obranu Španělé, a to méně než 1,5 procenta.

Aliance se nicméně loni neformálně dohodla, že bude dávat na zbrojení tři až 3,5 procenta. Prezident Petr Pavel uvedl, že Česko by tříprocentní hranici mohlo pokořit do pěti let.

Nastává ale otázka, jak státy zvýšené výdaje zaplatí. Budrys podle FT uvedl, že Litva bude výdaje financovat pomocí vládních půjček, a zároveň vyjádřil naději, že by se mohly najít také „společné evropské finanční nástroje“. Naopak Michal hovořil o „škrtech ve veřejném sektoru“, které nijak nespecifikoval.

Ruská federace roky hrozí všelijakými útoky na města Severoatlantické aliance. Velmi často se v těchto výhrůžkách objevuje právě i Pobaltí, které má s Ruskem společnou hranici. Kvůli tomu se pobaltské země dohodly na vybudování společných zákopů a bunkrů na hranicích, jejichž výstavba by měla začít v první půlce letošního roku.