Čecha se ztrátou paměti zachránil před smrtí kosovský Albánec

Čech, kterého našli v Norsku, pochází z Havířova, poslední léta však údajně žil a pracoval v Praze. Jeho rodiče, kteří stále v Havířově bydlí, se nechtějí o synovi bavit. „Jsem jeho otec, ale já vám nemůžu na nic odpovídat,“ omluvil se Právu Vladislav P., který je znalcem na ekonomiku, a zavěsil.

Podle norského deníku Verdens Gang nalezl Sadiki Čecha 14. prosince kolem 14.  hodiny, jak leží na chodníku. Hlavu a krk měl prý zabořené ve sněhové závěji a na zimní období byl málo oblečen, měl na sobě jen džíny a slabou bundu.

„Zdaleka ne takové oblečení, jaké se nosí v prosinci,“ konstatoval Sadiki. „Šel jsem k němu a pokusil jsem se navázat kontakt. Mluvil jsem norsky, ale nedostalo se mi žádné odpovědi. Poté jsem zkusil fráze v angličtině, němčině a holandštině, ale dotyčný pořád moc nereagoval,“ popsal Sadiki.

Albánec, který podobně jako zachráněný Čech umí několik evropských jazyků, pokračoval větami i v dalších řečech. „Teprve když jsem řekl něco polsky, viděl jsem v jeho očích odezvu, a pochopil jsem, že rozumí slovanským jazykům,“ dodal.

„V obličeji byl modrý a byl očividně promrzlý. Okamžitě mě napadlo, že ho někdo mučil, protože měl na zápěstích poranění a zarudlou kůži. Vypadalo to, že byl spoután,“ vylíčil dále Sadiki. Tato zranění potvrdila již dříve norská policie i nalezenec.

„Byl vyzáblý, vyhladovělý a vystrašený. Nebyl schopen mluvit. Vydával pouze neartikulované zvuky. Výrazem v obličeji prosil o pomoc,“ uvedl zachránce.

Sadikimu, který původně mířil se svým autem do myčky, pomohl při zachraňování Čecha další kolemjdoucí a také zaměstnanec automyčky. Muže odnesli do mycí haly, kde bylo tepleji, a přivolali sanitku. Když se nalezeného muže ujali zdravotníci, Sadiki odjel a den nato byl předvolán k výslechu na policii.

„O pár dní později jsem se od někoho doslechl, že muž zemřel. Byl jsem hrozně smutný. Netušil jsem, že je naživu, dokud jsem ve středu večer neotevřel noviny,“ řekl.

„Něco v pohledu toho muže mi bylo povědomé a po pár sekundách jsem si byl jistý, že je to ten člověk, kterému jsem pomohl. Měl jsem úžasnou radost. Je to fantastický pocit vědět, že jste přispěli k záchraně života druhého,“ prohlásil Sadiki.