Část slovenských extremistů se snaží dostat do struktur protifašistických bojovníků

Členem svazu se chtěl stát například krajský šéf Republiky v Nitře Peter Pukan, ale předseda oblastního výboru ho navzdory nátlaku nepřijal. „Zachoval se tak, jak se na antifašistu patří, prostě nedal člověku z takové strany průkaz,“ chválil tento počin levicový politik a diplomat Peter Weiss.

Podle slovenských médií je za podobnými kroky členů Republiky především snaha o vymanění se z politické izolace a zvýšení koaličního potenciálu strany. Na Slovensku zatím stále platí nepsané pravidlo, že s fašisty se do vlády nevstupuje.

Předseda Republiky Milan Uhrík proto přispěchal s tvrzením, že strana je jednoznačně protifašistická. Republika se například chtěla loni podílet na oslavách výročí vypuknutí SNP v Košicích a Bratislavě společně se svazem protifašistických bojovníků. Plánovala také vlastní akce v Banskobystrickém a Žilinském kraji.

Svaz se však od spolupráce s Republikou důrazně distancoval. „Republika si musí najít jiné partnery, kteří jsou schopni zavřít oči před skutečnou fašistickou orientací jejich představitelů,“ uvedl tehdy mluvčí svazu Branislav Ondruš.

Místopředseda ústřední rady svazu Jozef Ťažký upozornil, že Republika vzešla z Kotlebovy strany a její členové podněcují nenávist. „Pokud si dnes oblékli kravaty a na donedávna vyholených hlavách si nechávají narůst vlasy, neznamená to, že jejich podstata se najednou změnila. Fašistou může být navenek milý a dobře oblečený člověk, ale v jisté chvíli se jeho myšlení projeví. Stejně je to s Republikou,“ dodal Ťažký.

Uhrík ještě jako poslanec LSNS odmítl odsoudit transport 70 tisíc Židů ze Slovenska do koncentračních táborů v období druhé světové války. „Na straně druhé pan prezident Tiso dělal za těžkých okolností, co se dalo, ale určitě dělal i chyby. Určitě nebyl dokonalý,“ uvedl předseda Republiky. Jozef Tiso byl v roce 1947 odsouzen a popraven jako válečný zločinec.