Článek
„Říkáme, že v příštích několika měsících a letech budeme muset přemýšlet, jak pandemii zvládat jinak,“ prohlásil v pondělí španělský středolevicový premiér Pedro Sánchez. Protože se po prudkém nárůstu omikronové varianty ukázalo, že nemoc je stále méně smrtelná, měla by podle něj zvážit změnu přístupu i Evropská unie.
Jeho vláda si tak připravuje půdu pro to, aby mohla brát další vlnu infekce už ne jako mimořádnou událost, nýbrž jako nemoc, která tu zůstane. Ke změnám sice nemá dojít, dokud omikronová vlna neskončí, ale úřady se musí začít chystat na postpandemický svět již nyní.
V Česku se opět demonstrovalo proti covidovým restrikcím
„Děláme si domácí úkoly, předvídáme scénáře,“ řekl podle webu FOX 10 Pedro Sánchez.
Podobný přístup zvažuje také Británie, kde oficiální statistiky tvrdí, že podíl populace s protilátkami proti covidu, získanými po nákaze či očkování, vyskočil na 95 procent.
Všechna opatření zrušíme. Anglie píská konec
„Vzhledem k tomu, že covid se stává endemickým, musíme právní požadavky nahradit radami a doporučeními, jež budou lidi s koronavirem nabádat k opatrnosti a ohleduplnosti vůči ostatním,“ řekl premiér Boris Johnson.
V Portugalsku, sousedu Španělska, prohlásil prezident Marcelo Rebelo de Sousa už v novoročním projevu, že země „přešla do endemické fáze“.
Spor odborníků
Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí už připustilo, že země mohou po skončení akutní fáze pandemie usilovat o změnu nakládání s covidem. Kromě Španělska budou podle něho chtít i další členové EU přijmout „dlouhodobější a udržitelnější přístup k dohledu“ na vývoj nemoci.
Znamenalo by to přechod od krizového režimu k režimu kontroly, kdy by se ke covidu přistupovalo podobně jako ke chřipce nebo spalničkám – tedy ne jako k pandemii, nýbrž jako k endemické nemoci. Státy by se musely smířit s tím, že koronavirové infekce se budou objevovat pravidelně. Bylo by pak nutné zajistit zvýšenou péči pro ohrožené lidi a pacienty s komplikacemi.
„Jdeme do rizika“. Nizozemsko rozvolňuje, i když má rekordní počty nakažených
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je však ještě brzy uvažovat o jakýchkoli změnách v přístupu ke covidu. Zatím nejsou jasně definována kritéria pro prohlášení covidu za endemickou nemoc. Její experti tvrdí, že se tak může stát, až bude koronavirus předvídatelnější.
„Nejde tu jen o počet případů. Jde o závažnost a dopad,“ řekl Michael Ryan, šéf WHO pro mimořádné situace.
Některá úmrtí „nevyhnutelná“
Podle amerického prezidentského poradce Anthonyho Fauciho nelze covid považovat za endemický, dokud neklesne na „úroveň, která nenarušuje chod společnosti“.
| Jiní sází spíše na vakcinaci |
|---|
| Některé další evropské státy, jako Německo či Itálie, o změně přístupu ke covidu zatím nemluví. |
| Prioritou Německa zůstává zvýšení proočkovanosti, a to zejména ve skupinách, které se očkování brání. |
| Itálie rozšiřuje povinnost očkování na všechny lidi starší 50 let. |
| Pokud se neočkovaní dostaví do práce, ukládá jim pokuty až do výše 1500 eur. |
| Jen plně očkovaní Italové smějí využívat veřejnou dopravu, letadla, tělocvičny, hotely a veletrhy. |
Jak uvedl Salvador Trenche, šéf Španělské společnosti pro rodinnou a komunitní medicínu, covid bude muset „být léčen stejně jako ostatní nemoci“.
„Při šesté vlně nemůžeme dělat to, co při první: pokud chceme dosáhnout jiných výsledků, musíme změnit model,“ řekl agentuře AP.
Očkovaným na jaře bez 3. dávky certifikát skončí
Zajištění imunity pomocí očkování a zároveň prodělání nemoci nemalou částí společnosti umožňuje podle Trencheho, aby se úřady soustředily na prevenci či testování a přesměrovaly zdroje na středně až vysoce rizikové skupiny. Veřejnost se pak musí smířit s myšlenkou, že některá úmrtí na covid „budou nevyhnutelná“. Mezitím pomůže „normalizace pozornosti“ zdravotníků snížit zpoždění v léčbě nahromaděných potíží, které s koronavirem nesouvisejí.