Čaputová má ve sporu s Ficem silnější pozici, shodli se právníci

Fico i SNS tvrdí, že na kandidatuře Huliaka budou i nadále trvat. Ústavní právníci upozorňují, že Fico má v tomto sporu oslabenou pozici, protože ještě není předsedou vlády. Směr zvítězil v parlamentních volbách, které se konaly 30. září a prezidentka pověřila sestavením vlády právě Fica, ale premiérem je stále Ľudovít Ódor, který stojí v čele úřednické vlády.

Podle ústavních právníků má Fico minimální prostor na odpor, protože se zatím s hlavou státu pouze neformálně baví o seznamu příštích ministrů. „Prezident jmenuje členy vlády na základě návrhu předsedy vlády. Potenciální předseda vlády pan Fico se nyní nemůže ničeho domáhat, protože ústava zde nechává prezidentce volné ruce,“ cituje deník Sme ústavního právníka Kamila Baraníka.

Jedinou šancí, jak zatlačit na Čaputovou, by byla ústavní žaloba na prezidentku, kterou by však muselo schválit minimálně 90 poslanců. Vznikající vládní koalice Směr, Hlas-sociální demokracie a SNS disponuje ve 150členném parlamentu jen 79 mandáty. Ústavní soud by navíc o podobné žalobě rozhodoval pravděpodobně až několik měsíců.

„Prezidentce tak stačí setrvat na současné pozici bez toho, aby něco dělala. Pokud se Fico chce ujmout moci, je ve skutečnosti v jeho zájmu, aby prezidentce vyhověl,“ upozornil deník Sme.

Fico by měl předložit nový seznam kandidátů na ministerské posty, aby se neoddálilo jmenování celé vlády. Podle ústavních právníků za současné situace prezidentka ani nemusí jmenovat Fica premiérem. „Podle mého názoru to dopadne v závislosti na tom, zda prezidentka odmítne jmenovat Roberta Fica premiérem, pokud nepřijde s novým návrhem. Pokud to postaví takhle, domnívám se, že SNS ustoupí,“ říká ústavní právník Radoslav Procházka.

Další možností je jmenování neúplné vlády s tím, že ministerstvo životního prostředí by místo Huliaka dočasně vedl jiný člen vlády. V takovém případě by koalice podle Procházky mohla řešit situaci později přes Ústavní soud. Tuto možnost už naznačil i Fico. Pokud by byl Fico jmenovaný premiérem, získal by mnohem silnější pozici a měl by formální pravomoc navrhovat členy vlády.

Bývalý prezident Andrej Kiska v roce 2018 odmítl jmenovat Jozefa Ráže mladšího (syn lídra skupiny Elán Joža Ráže a současný kandidát na ministra dopravy – pozn. redakce) do funkce ministra vnitra. Čaputová v roce 2021 odmítla jmenovat Jozefa Hlinku ministrem práce. Obě tyto situace nastaly, když se měnil předseda vlády.

Čaputová odmítla Huliakovu kandidaturu s tím, že veřejně schvaluje násilné vypořádání se s názorovými oponenty, především z řad ochránců přírody, tudíž nemůže být způsobilý vést ministerstvo, jehož součástí je státní ochrana přírody. „Řádný chod ministerstva životního prostředí nemůže zabezpečit člověk, který svými vyjádřeními neguje dlouhodobě platnou environmentální politiku tohoto státu a mezinárodní závazky, jimiž je Slovenská republika vázána,“ uvedla Čaputová ve svém stanovisku.

„Kandidát, který dlouhodobě neuznává vědecký konsenzus o změně klimatu a žádná opravdová klimatická krize podle něj neexistuje, nemůže vést a reprezentovat resort, jehož hlavním úkolem je ve smyslu zákona právě ochrana přírody a klimatického systému Země,“ uvádí ve svém stanovisku prezidentka.