Fico: Češi se kvůli podpoře války rozhodli ohrozit vztahy se Slovenskem

Krok české vlády podle slovenského premiéra „suverénní zahraniční politiku“ Bratislavy neovlivní. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová uvedla, že nadále bude usilovat o upevnění vztahů mezi oběma zeměmi.

Slovenský ministr životního prostředí Tomáš Taraba uvedl, že oba národy jsou tak propojené, že nepotřebují žádná společná jednání vlád.

„Vážený pane předsedo české vlády, pane Fialo, vztahy mezi našimi občany, Čechy a Slováky, jsou jedinečné, historicky osvědčené, jsou půjčkami vzájemné důvěry,“ napsal Fico v prohlášení, které poskytl úřad slovenské vlády.

„Jsou plné přátelství, příbuzenských vztahů a porozuměni. Slovenská vláda nebude nikdy vystavovat takovéto hluboké slovensko-české vztahy žádnému ohrožení,“ dodal.

Podle Fica krok Prahy neovlivní „suverénní slovenskou zahraniční politiku“. Dodal, že česká vláda je na Slovensku kdykoliv vítaná a že Bratislava nebude vzájemné politické vztahy zatěžovat rozdílnými pohledy na svět, které nemají nic společného se slovensko-českým soužitím.

„Když hodnotově oslabíme zahraniční politiku, můžeme ztrácet přátele. Je mi líto, že se to děje. Ze své pozice se nadále budu snažit naše vztahy upevňovat,“ uvedla slovenská prezidentka Čaputová, jejíž vyjádření poskytl ČTK její mluvčí Martin Strižinec.

Slovenský ministr životního prostředí Taraba uvedl, že ve společných jednáních vlád nevidí žádný smysl.

„Po právní stránce jednání vlád nemá žádnou právní legitimitu a je to spíše debatní kroužek, který má ukázat privilegovanou blízkost. Samozřejmě, že čím budeme dál od rozdělení společného státu, tak ta privilegovanost bude vyprchávat a nahradí ji normální vztah,“ uvedl Taraba, kterého do vlády navrhla nacionalistická Slovenská národní strana.

Po nástupu Ficovy vlády do úřadu loni v říjnu se Slovensko a Česko v zahraniční politice liší hlavně v názoru na válku na Ukrajině, která se již déle než dva roky brání ruské vojenské invazi.

Ficova vláda zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob, Fico opakovaně kritizoval západní země kvůli jejich postoji ke konfliktu na Ukrajině a Evropskou unii za to, že nepředstavila mírový plán.

Za asi nejhorší moment od vzniku samostatné České republiky a Slovenska má předseda nejsilnějšího slovenského opozičního hnutí Progresivní Slovensko Michal Šimečka rozhodnutí české vlády přerušit konzultace se slovenským kabinetem premiéra Roberta Fica.

Podle exministra zahraničí a prezidentského kandidáta Ivana Korčoka plnou odpovědnost za zhoršení vztahů s Českem nese slovenská strana.

Slovenský premiér Robert Fico v prohlášení krok Prahy kritizoval, ministerstvo zahraničí vedené Ficovým stranickým kolegou Jurajem Blanárem rozhodnutí české vlády zatím nekomentovalo.

„Kvůli krokům, které Fico spolu s ministrem Blanárem udělali, se česká vláda rozhodla zrušit společná jednání s naší vládou. Je to obrovská ostuda a poškození vzájemných vztahů,“ napsal v prohlášení Šimečka, který je také místopředsedou slovenského parlamentu.

Fica přirovnal Šimečka k někdejšímu slovenskému premiérovi Vladimíru Mečiarovi, za jehož vládnutí v 90. letech čelilo Slovensko kritice západních zemí kvůli deficitu demokracie.

„Mečiarovi trvalo pět let, než ze Slovenska udělal černou díru na mapě Evropy. Robert Fico ho dokázal doběhnout za pět měsíců,“ napsal Šimečka o Ficovi, který se počtvrté stal ministerským předsedou předloni loni v říjnu po vítězství své strany v předčasných parlamentních volbách.

Šimečka uvedl, že ve čtvrtek pojede do Prahy, kde má naplánovány schůzky s představiteli českého parlamentu a vlády. Na nich chce hovořit také o tom, že řada lidí na Slovensku má jasné proevropské a demokratické hodnoty.

„Vláda SR vede Slovensko do izolace, pálí mosty k sousedům, zbavuje se spojenců a vážně poškozuje národně-státní zájmy,“ napsal dlouholetý diplomat Korčok, který byl v letech 2020 až 2022 šéfem slovenské diplomacie.

O rozhodnutí české vlády přerušit konzultace se slovenským kabinetem, při jehož oznámení český premiér Petr Fiala hovořil o výrazných rozdílech obou zemí v názorech na klíčová zahraničněpolitická témata, informovala všechna přední slovenská média.

Česko a Slovensko se v zahraniční politice nyní liší zejména v postoji k válce na Ukrajině. Zatímco Česká republika napadenou zemi podporuje i vojensky, Slovensko poskytovat materiál z armádních zásob nehodlá.

Fico opakovaně tvrdil, že strategie Západu ohledně konfliktu na Ukrajině nefunguje, že se ve válce zabíjejí Slované a Západ tomu přihlíží, aniž by Evropská unie představila mírový plán.

Blanár se na regionálním fóru v Turecku setkal s ruským kolegou Sergejem Lavrovem, za což Blanára kritizovali například tři bývalí slovenští ministři zahraničí.

Zrušení společných jednání vlád České republiky a Slovenska je podle bývalého slovenského diplomata Petra Weisse signálem, že Praze překáží sbližování slovenské vlády s Ruskem.

„Je to velmi vážná věc. Ukázalo se, že nadstandardní vztahy se lehce mohou změnit na standardní více či méně konfliktní sousedské vztahy,“ nechal se slyšet bývalý slovenský velvyslanec v České republice a v Maďarsku.

Weiss v rozhovoru pro deník Sme upozornil, že formát společných jednání české a slovenské vlády přitom původně vymyslel právě Robert Fico (Směr) v roce 2013.

„Teď jde proti programovému prohlášení vlastní vlády, ve kterém se píše: Vláda bude věnovat osobitou pozornost vzácné blízkosti SR a ČR a nedovolí vystavení tohoto unikátního vztahu jakémukoli nebezpečí,“ konstatoval Weiss.

Bývalý diplomat tvrdí, že zmíněný krok české strany může pochovat i Visegrádskou čtyřku. „Spouštěčem rozhodnutí české strany bylo jednoznačně setkání Juraje Blanára (slovenský ministr zahraničí za Směr pozn. redakce) se Sergejem Lavrovem,“ dodal Weiss.

Blanár přitom podle bývalého diplomata vydal u příležitosti druhého výročí ruského vpádu na Ukrajinu celkem dobré stanovisko, ale Fico to pokazil, když poslal svého ministra na setkání s Lavrovem.

„Nacházíme se v největší bezpečnostní krizi v éře naší státní samostatnosti, po amerických volbách se mohou dramaticky změnit poměry v NATO, Rusko má iniciativu na ukrajinské frontě a slovenská společnost je velmi polarizovaná a roztříštěná,“ konstatoval Weiss.

„Ztráta důvěry spojenců a paralelní podlézání Rusku proto vytváří velké bezpečnostní riziko,“ dodal.