Článek
Předsedající soudce Hermann Wieland v odůvodnění rozsudku uvedl, že Beckerová "se vedle pozdějších pachatelů podílela na rozhodnutí" spáchat atentát a "pachatele v jejich rozhodnutí pro čin povzbuzovala". Smrtící výstřely však nepocházely od ní.
Zatím není jasné, jakou dobu bude ještě muset Beckerová skutečně strávit za mřížemi. Dva a půl roku z uloženého trestu si totiž podle DPA prakticky už odseděla při výkonu předchozího trestu. Započítat je třeba i čtyři měsíce, které před dnešním rozsudkem strávila ve vyšetřovací vazbě. Odsouzená by navíc mohla být po odpykání poloviny trestu předčasně propuštěna.
Devětapadesátiletá Beckerová čtení rozsudku naslouchala pozorně a bez většího znatelného pohnutí. Při předchozím procesu jakýkoli podíl na vraždě Bubacka popřela. Podle agentury DPA prohlásila, že v západoněmeckém Karlsruhe, kde byla vražda spáchána, do svého zatčení v květnu 1977 nikdy nebyla. Byla prý na Blízkém východě a do Evropy odcestovala až den po vraždě. Tvrdila také, že se nezúčastnila ani jejího naplánování.
Totožnost vrahů zůstává neodhalená
Atentát provedly 7. dubna 1977 v Karlsruhe dvě osoby s helmami na hlavě, které na motocyklu projely kolem stojícího Bubackova auta. Dosud se ale nepodařilo zjistit, kdo to byl. Za podíl na vraždě poslal soud v minulosti na doživotí do vězení jiné členy takzvané druhé generace RAF Knuta Folkertse, Christiana Klara a Brigitte Mohnhauptovou.
Wieland upozornil, že přímý podíl obžalované na vraždě nebylo možné prokázat. Její nepřímou účast na atentátu zdůvodnil stuttgartský soudce tím, že se zúčastnila přípravného setkání členů RAF v Dolním Sasku, kde padlo rozhodnutí o atentátu.
"Obžalovaná... se vehementně zasazovala o to, aby byl atentát proveden co nejrychleji," prohlásil Wieland. Beckerová podle něj uvnitř skupiny hrála klíčovou roli. Soud se přitom opíral o výpovědi bývalého člena RAF Petera-Jürgena Boocka.
Beckerové hrozilo v novém procesu doživotní vězení. Za svou teroristickou činnost byla již jednou na doživotí odsouzena v roce 1977. O 12 let později jí ale tehdejší prezident Richard von Weizsäcker udělil milost. Tento trest se však netýkal vraždy v Karlsruhe, nýbrž střelby v jihoněmeckém Singenu měsíc po atentátu. Tehdy čtyřiadvacetiletá Beckerová se při zatýkání bránila stejnou zbraní, kterou byl zastřelen Buback, ale ani to tehdejší vyšetřovatele nepřimělo k tomu, aby ji obvinili z podílu na jeho vraždě.