Článek
Podle Breivika "35 ze 37 lidí, kteří se jím zabývali, nezjistilo žádné duševní poškození", a tudíž je třeba jej prohlásit za duševně zdravého.
Otázka Breivikovy příčetnosti je důležitá zejména proto, že rozhodne o tom, kde si odpyká trest. Pokud soudce vyslyší obžalobu, která třiatřicetiletého Breivika považuje za duševně chorého, bude umístěn na psychiatrii; pokud jej uzná za mentálně zdravého, půjde do vězení.
Obhájce: Breivik je zdravý, ale propusťte ho
Ve čtvrtek obžaloba ve své závěrečné řeči požádala o zbavení svéprávnosti Anderse Behringa Breivika, v pátek pak jeho obhájce žádost o uznání jeho duševní způsobilosti, ale také o propuštění.
„Matkou jeho jednání není násilí, ale extrémní, radikální politické postoje,“ prohlásil obhájce Geir Lippestad před soudem. Odmítl tak požadavek žalobců, aby byl Breivik prohlášen za psychicky nezpůsobilého a strávil zbytek života mezi zdmi psychiatrické kliniky.
Lippestad upozornil, že v názoru na duševní zdraví jeho klienta se neshodli ani odborníci. Zatímco první psychiatrický posudek uznal Breivika psychicky nemocným, druhá zpráva uzavřela, že je zdravý.
Lippestad Breivika v závěrečné řeči vylíčil jako obyčejného mladého muže, který má dobré kamarády a kolegy. Nic do samotného „násilného pekla“ z 22. července loňského roku podle něj nenaznačovalo, že je Breivik násilník.
Breivik se k zabití 77 a zranění dalších 242 lidí přiznal. Tvrdí, že konal v obraně tradičních hodnot před různými islamisty a marxisty. Prohlásil se za hrdinu a požádal, aby mu udělili řád.
Proti Lippestadově argumentu vystoupili v pátek znovu žalobci a zopakovali, že si nejsou jisti, zda je Breivik duševně nemocný. Je však podle nich horší zavřít psychicky nemocného člověka do vězení, než umístit duševně zdravého do péče psychiatrů.
