Bylo by Rusko skutečně ochotné zničit Kachovskou přehradu?

Voda ohrožuje celkem 80 obcí a měst níže po toku řeky Dněpr včetně Chersonu s téměř třemi sty tisíc obyvatel.

Ukrajinské úřady v úterý krátce po oznámení poškození na hrázi obvinily z útoku na vodní elektrárnu Rusko. Jenže okupační správa ani úřady na anektovaném Krymu ze zničení strategické vodní nádrže, kriticky důležité pro zásobování vodou celého anektovaného poloostrova, příliš těžit nemohou, spíše naopak.

To nepřímo potvrzují také prohlášení Oleksije Danilova, tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny z října loňského roku.

„Pokud (Rusové) vyhodí Kachovskou přehradu do povětří, tak je otázka zásobování Krymu (vodou) uzavřená jednou provždy. Obnovit dodávky se nepodaří během následujících pěti až sedmi let. Víme, co dělá nepřítel. Tady nejde o elektřinu, ale o mnohem složitější věci. Bude to katastrofa vesmírného dosahu, pokud by se pro to rozhodli,“ uvedl tehdy Danilov.

Pokud si tedy Rusko hodlá udržet Krym - a dosavadní vývoj o opaku zatím nijak nesvědčí - vypuštění Kachovské nádrže není v jeho zájmu.

Toho si je ostatně dobře vědoma i Ukrajina, která používala zásobování Krymu vodou z Dněpru přes Severokrymský kanál jako páku dlouhé roky, od anexe Krymu Ruskem v roce 2014. Tok dněperské vody do krymských kohoutků se plně obnovil až po začátku ruské války na Ukrajině.

Obsazení Chersonské oblasti a jejích vodních zařízení bylo jedním z prvních cílů ruské agrese již v první měsíc války v únoru 2022.

Voda z Kachovského kanálu navíc zásobuje vodou také okupovaný Berďansk a většinu obcí v Záporožské oblasti. Protržení hráze, která zadržuje až 18 kilometrů krychlových vody, může zaplavit vodou značnou část levého břehu Dněpru pod ruskou okupační správou. Levý, tedy východní břeh v Chersonské oblasti bude vždy zasažen více, protože je níže než pravý břeh.

Podle tvrzení Vladimira Leonťjeva, starosty ruské okupační správy v obci Nova Kachovka, přerušení dodávek vody na Krym nehrozí. Jiné ruské zdroje ale hovoří o nebezpečí vymletí Severokrymského kanálu.

Podle tvrzení ukrajinské vojenské rozvědky Rusko přehradu zaminovalo v dubnu loňského roku. Mělo jít o brány a pilíře vodní elektrárny Kachovka. Jak v té době v rozhovoru pro list Ukrajinska pravda upozornil šéf ukrajinské rozvědky Kyrylo Budanov, vyhodit takovou stavbu do povětří je ale nesmírně obtížné.

„Ke zničení přehrady Kachovka potřebujete desítky tun vhodně umístěných výbušnin. Nemůžete jen tak někde poblíž postavit nákladní automobil KAMAZ, ten nic nezmůže,“ řekl Budanov.

„Přehrada byla postavena s ohledem na vojenské operace, s bezpečnostní rezervou. Je velmi obtížné ji zničit zvenčí, pravděpodobně by k tomu bylo zapotřebí taktických jaderných zbraní. Ale pokud máte přístup k infrastruktuře, jako má ruská armáda, můžete ji vyhodit do povětří zevnitř,“ tvrdil loni Jurij Sobolevskyj, náměstek předsedy ukrajinské Chersonské oblastní rady.

Jistý přínos pro Rusko by zničení Kachovské přehrady přece jen mělo. Může minimálně zbrzdit eventuální ukrajinskou protiofenzivu. Zda by ale bylo ochotno vědomě zaplatit takovou cenu, zůstává otázkou spíše pro kremelské stratégy.