Článek
Napětí v Bulharsku vygradovalo už v sobotu, když tamní premiér Nikolaj Denkov zahrnul zemědělce – kladoucí si požadavky, ale odmítající vyjednávat – tvrdou kritikou. Označil je za teroristy.
„V posledních dvou dnech se začali chovat jako teroristé. Používají falešné argumenty, vznášejí požadavky: konejte okamžitě, pokud to neuděláte, zablokujeme stát. S teroristy nevyjednávám,“ zareagoval podle bulharské mutace časopisu Forbes premiér, ačkoliv pak zopakoval dřívější nabídku k jednání.
Nejsme teroristé, jsme průmysl, který živí celé Bulharsko, produkujeme 10 procent hrubého domácího produktu
„Nejsme teroristé, jsme průmysl, který živí celé Bulharsko, produkujeme 10 procent hrubého domácího produktu, každý sedmý lev (bulharská měna, pozn. red.) v naší ekonomice je vyroben námi. Takový přístup nebudeme tolerovat,“ kontroval podle webu Vesti Georgi Milev, místopředseda Národního sdružení výrobců obilí.
Podle Milena Koeva, předsedy místního svazu zemědělců Dunajské zrno, je již nyní „zhruba 80 až 90 procent pěstitelů ve ztrátě, protože výnosy pšenice, slunečnice a kukuřice jsou nízké a ceny také“.
Podle Koeva by ukrajinská pšenice a slunečnice mohly zablokovat bulharský trh, protože hodně zásob je stále ve skladech. „Povede to k úplnému kolapsu bulharské produkce,“ tvrdil.
Trnem v oku jsou také ovoce, maso, mléko a med
Bulharští zemědělci požadují ale zákaz dovozu prakticky veškeré zemědělské produkce z Ruskem napadené Ukrajiny: má se jednat také o ukrajinský nerafinovaný olej, čerstvé i mražené ovoce a zeleninu, mléko a mléčné výrobky, maso a masné výrobky, živá zvířata, med a včelí produkty. Volají rovněž po zvýšení kontroly původu, kvality a bezpečnosti dováženého zboží.
Zemědělská komunita čítající 70 tisíc registrovaných zemědělců (spolu se sezonními pracovníky pracuje v odvětví až milion lidí) rovněž požaduje, aby stát do konce září v plné výši vyplatil zemědělcům kompenzace za zvýšené výrobní náklady v důsledku války na Ukrajině.
Proti protekcionismu ve vztahu k zemědělcům se pro server nova.bg vyslovil ekonom Michail Krastev. „Problém pramení z toho, že se někdo rozhodl zavést zákaz, aby u výrobců vyvolal očekávání, že jejich úroda bude prodávána za cenu, kterou si stanoví. Ve skutečnosti však cenu určuje konkurenční trh. Zavedením protekcionismu vytváříme závislost zemědělců. Ti tak mohou utrpět vážné finanční škody,“ vysvětlil.
🇧🇬🚜🪧 It has begun: #Protests of #Farmers blocked the main roads in #Bulgaria #ukrainiangrain ➡️ https://t.co/Hq3WqdtMAc pic.twitter.com/WkLZQuVf0m
— Novinite.com (@novinite_com) September 18, 2023
„Výrobce chce mít pojištěný trh. Pokud na trh nepůsobí žádné vnější vlivy, můžete si dělat, co chcete,“ poukázal ministr zemědělství Kiril Vatev s tím, že jsou to právě ceny potravin, které táhnou bulharskou inflaci nahoru.
Mimořádné opatření zakazující dovoz výše uvedených produktů do Bulharska, Polska, Maďarska, Rumunska a na Slovensko zavedla Evropská komise na základě protestů zemědělců v těchto zemích. Platilo do 15. září. Nařízení umožňovalo pouze tranzit těchto komodit na třetí trhy, nikoliv jejich prodej na místních trzích.