Článek
V roce 1995 dostala bulharská tajná služba tip, že Zavahrí je v malé horské vesničce, uvedl bývalý šéf kontrarozvědky Vladimir Manolov.
Kontrarozvědka po získání tipu kontaktovala egyptské velvyslanectví v Sofii. „Dostali jsme od nich jednu fotografii a prozkoumali ji – byl to on,“ řekl Manolov. Vysvětlil i důvod, proč byl Zavahrí v Bulharsku: „Možná to zní divně, ale jen tu odpočíval, setkával se s přáteli a navštěvoval místní mešitu. Zjistili jsme, že to byla jen zastávka na jeho cestě.“
Zavahrí strávil v Bulharsku 20 dní. Během této doby už do Sofie dorazil z Egypta zatykač. V té době jeho zatčení požadovala Káhira kvůli tomu, že byl zapleten do vraždy prezidenta Anvara Sadata spáchané v roce 1981 a do neúspěšného atentátu na Husního Mubaraka z roku 1995.
Tehdejší bulharský ministr vnitra Ljubomir Načev ale odmítl jednat s tím, že mezi Bulharskem a Egyptem nebyla uzavřena dohoda o vydávání zadržených. Podle Manolova se taky chtěl vyhnout diplomatickému skandálu.
Zavahrí proto mohl z Bulharska odjet do jedné západoevropské země.
Nevyšlo se vstříc ani Rakousku - ze strachu
Podruhé Zavahrího odmítlo Bulharsko zadržet na konci roku 1995 během jeho krátké zastávky na letišti při cestě z Rakouska do Turecka. Rozhlasové stanici Darik to řekl šéf kanceláře tehdejšího ministra vnitra Georgy Lambov.
Krok tvrdě hájil: „Před jeho příletem dorazil zatykač z Rakouska. Měli jsme ho pro ně zadržet. Já jsem jim řekl – a proč jste ho nezadrželi v Rakousku a proč ho zatýkat v Bulharsku a způsobit, že se tam budou páchat atentáty.“