Článek
„Budu sem chodit, dokud budu žít,“ řekla agentuře PAP Janina Malecová, které nacisté v Osvětimi popravili oba rodiče.
Účastníci piety měli kolem krku uvázané pruhované šátky upomínající na mundúry někdejších vězňů. Pomalou chůzí prošli bránou pod nápisem Arbeit Macht Frei (Práce osvobozuje) a vydali se směrem k někdejší popravčí zdi, kde zapálili svíce a pomodlili se, uvedla agentura AP.
Přeživší procházejí bránou bývalého tábora smrti.
Baráky, v nichž byli Židé a další oběti nacistů vězněni
Přišel i generální tajemník OSN António Guterres, který slíbil, že bude stát „v čele boje proti antisemitismu a všem formám nenávisti“. „Bohužel, navzdory našemu odhodlání se antisemitismu stále daří a pozorujeme také hluboce znepokojující nárůst extremismu, xenofobie, rasismu a nenávisti k muslimům. Iracionalita a netolerance jsou zpět,“ poznamenal Guterres.
Přeživší vězni z nacistického koncentračního tábora
Dosluhující německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, který se má příští měsíc stát novým prezidentem Německa, připomněl, že Auschwitz připomíná všechny nacistické tábory smrti, které na rozdíl od Osvětimi nepřežil prakticky nikdo. Steinmeier také řekl, že Německo už nemůže změnit to, co se už stalo, ale musí převzít odpovědnost a genocidu připomínat a uctívat památku obětí. „Historie by měla být poučením, varováním a podnětem,“ podotkl Steinmeier.
Koncentrační tábor Osvětim
Němci ho původně zřídili pro polské politické vězně v roce 1940, rok po obsazení Polska. Tábor Auschwitz I. se nacházel v areálu bývalých kasáren.
Později, roku 1942, byl na druhé straně města vybudován rozsáhlý vyhlazovací tábor Auschwitz II – Birkenau (Březinka) a menší tábor Auschwitz III – Monowitz u blízké vesnice Monowice.
Odhaduje se, že v Osvětimi a Březince nacisté zavraždili 1,1 až 1,5 miliónu lidí, většinou Židů. Celkem bylo za války vyvražděno kolem šesti miliónů Židů.
