Budou uprchlické kvóty, nebo ne? Sobotka je po čtvrtku na summitu EU optimistický

„Vítám tu zmínku o snaze najít konsenzuální řešení azylové politiky v rámci Evropské rady, protože to – si myslím – dává jak Česku, tak i zemím V4 šanci na to, abychom nepřipustili, že součástí této reformy azylové politiky bude také povinné přerozdělování v rámci kvót,“ prohlásil Sobotka.

Předseda Evropské rady Donald Tusk ve čtvrtek oznámil, že se EU bude zabývat reformou azylového systému na svém příštím summitu v prosinci. Podle Sobotky by dohoda měla být hotova do poloviny příštího roku. Evropská komise navrhla reformu takzvaného dublinského systému už loni. Migrační krize v předchozím roce totiž ukázala, že stávající pravidla nevyhovují.

Tisková konference premiéra Sobotky o výsledcích odpoledních jednání na summitu v Bruselu

O tom, že povinné kvóty v rámci debaty ztrácejí podporu, hovořil Sobotka hned na úvod jednání v Bruselu. „Myslím, že povinné kvóty mají čím dál menší podporu v rámci EU,“ uvedl. Také předseda Evropské rady Donald Tusk před summitem zopakoval, že kvóty na uprchlíky podle něj „nemají budoucnost“.

„Nevidím pro tento projekt nějakou zvláštní budoucnost. Je ale důležité najít shodu, která neodděluje Polsko a další země Visegrádské skupiny od zbytku Evropy,“ řekl Tusk a dodal, že „tento zcela zbytečný konflikt mezi členskými státy (ohledně kvót) musí skončit“.

Kontroverzní kvóty

Kvóty na přerozdělení migrantů byly ministry vnitra EU přijaty před dvěma lety. Tehdy šlo o to, jednorázově přerozdělit část migrantů z přetížené Itálie a Řecka. Proti přerozdělení byla Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. ČR dodnes kvóty nedodržela, a proto s ní Evropská komise zahájila správní řízení, stejně jako s Polskem a Maďarskem.

Myšlenka zavedení trvalých kvót v případech dalších možných velkých migračních vln je stále ve fázi návrhu a ČR ji setrvale kritizuje. Země visegrádské čtyřky včetně České republiky nedávno znovu varovaly, že trvalé kvóty nebudou funkčním mechanismem a spory v EU jen dále vyostří.

Podle Sobotky roste v EU „důraz na aktivní politiku Unie v severní Africe a na Blízkém východě, abychom byli schopni preventivně čelit migračnímu tlaku”.

Z obou zmíněných regionů proudí v posledních letech do EU zvýšený počet běženců a uprchlíků.

„Věnovali jsme se zejména situaci v zemích tranzitu a zdrojích migrace,“ shrnul Sobotka výsledky jednání ze čtvrtečního odpoledne a podvečera. Doplnil, že lídři EU se zabývali jednotlivými migračními trasami se zvláštním zřetelem na středomořskou trasu a situaci v Africe.

Jednající se podle Sobotky shodli „na posilování přítomnosti EU v Africe a zejména pomoci“. „Je velmi užitečné pokračovat v konkrétní pomoci Libyi,“ podotkl dále Sobotka.

To potvrdil i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, když mluvil o větším angažmá EU především v severní Africe a penězích do svěřeneckého fondu pro Afriku, kam by Unie měla poslat 3,1 miliardy eur (téměř 84 miliard korun).