Hlavní obsah

Budapešť a Amsterdam žádají Brusel o trvalou výjimku z migračních pravidel

Nová pravidla migrační a azylové politiky Evropské unie (EU) mají vstoupit v platnost v polovině roku 2026, ale Nizozemsko a Maďarsko už nyní požádaly o trvalou výjimku. Amsterdam a Budapešť odmítají především unijní princip převzetí migrantů od zemí přetížených ilegální migrací.

Foto: MTI

Maďarští vojáci a policisté zadrželi skupinu ilegálních migrantů, kteří se pokusili dostat přes bariéru na hranicích se Srbskem.

Článek

Členské země EU v květnu definitivně schválily balíček opatření, který počítá s efektivnějšími kontrolami migrantů a rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Balíček obsahuje rovněž princip pomoci zemím přetíženým migrací formou převzetí části migrantů, finanční a materiální podporou. Balíček neměl v Radě EU jednomyslnou podporu, Česko se hlasování o něm zdrželo.

Jak uvedl maďarský ministr pro unijní záležitosti János Bóka ve stanovisku zaslaném Novinkám, Budapešť bude prosazovat migrační politiku, která chrání národní zájmy. „Učiníme potřebné právní a administrativní kroky. Maďarsko zůstává i nadále odhodlaným členem schengenského prostoru a bude jím i v budoucnu,“ uvedl Bóka.

Maďarská vláda už v minulosti vyjádřila přesvědčení, že ilegální migrace představuje hrozbu pro národní bezpečnost a unijní migrační politika obsahující rozdělování migrantů podle kvót podkopává stabilitu členských zemí.

Vláda premiéra Viktora Orbána postavila v roce 2015, v době vrcholící migrační krize, bariéru na hranicích se Srbskem. Orbánův kabinet požaduje proplacení části nákladů na výstavbu zmíněné bariéry, protože Budapešť zdůrazňuje, že tím chrání celou Unii a schengenský prostor.

Evropa je bezmocná, nápor běženců nová pravidla nezastaví, tvrdí experti

Evropa
Související témata:

Výběr článků

Načítám