Budanov: Přežil jsem deset pokusů o atentát. Svou práci dělám dobře

„23. února (2022) po obědě jsem zajel pro manželku a nastěhovali jsme se do mé kanceláře. Věděli jsme, že další den to začne. Čekal jsem útok ve čtyři hodiny ráno. Nejemotivnější byly poslední hodiny a minuty,“ popsal svůj den začátku ruské invaze.

Nejdůležitějším úkolem podle něj bylo zabránit tomu, aby ruské invazní síly bleskově obsadily letiště v Hostomelu severozápadně od metropole.

„V podstatě jediný (ruský) plán“ podle Budanova předpokládal výsadek a okamžité obsazení letiště, dále postup na Kyjev a obsazení vládní čtvrti. Pokud by se bývalo nepodařilo zabránit přistání velkých Il-76 s hlavními údernými jednotkami, Kyjev by padl, zdůraznil v pořadu šéf ukrajinské vojenské rozvědky. „V jednu chvíli bylo iljušinů ve vzduchu třicet,“ poznamenal.

Zavzpomínal také na kolonu tanků z prvních týdnů války, která se zastavila u Kyjeva bez patřičného zásobování a týlové podpory. Podle Budanova se toto sice stalo, ale důvod byl podle něj jiný než problémy se zásobováním. Nikdo prý nepočítal, že by se tanky účastnily obléhání Kyjeva, mělo jít pouze o mediální obraz mohutné a nezvratné invaze. Moskva podle ukrajinského rozvědčíka neplánovala, že by obsazovala Kyjev tímto způsobem.

„Vím, že návrat každého metru země, existují i propočty, nás bude stát mnohem víc (životů), než když se jej snažíme ubránit. Když dočasně musíme opustit nějaké území, je mi naprosto jasné, že vracet zpět jej budeme za cenu mnohem větších ztrát,“ uvedl také v pátečním dokumentu.

„Je to důstojník, který si prošel všemi stupni vojenské rozvědky, perfektně zná systém zevnitř. Zapojil se od prvních dnů války, není to ,kancelářský teoretik‘, ale skutečný bojový důstojník s velkou zkušeností a velkou autoritou,“ prohlásil Zelenskyj, když jej v roce 2020 jmenoval do funkce. Už tehdy Budanov označil za hlavní prioritu svého týmu reintegraci Krymu a Donbasu.

Ohledně své strmé kariéry později dodal, že je nekorektní srovnávat výkony „válečných“ ředitelů tajných služeb a těch, co byli v této funkci v „normální době“. „To jsou úplně jiné dimenze. Válka odhaluje, kdo je kdo, a urychluje procesy (…) Pro mě se válka stala katalyzátorem.“

V četných rozhovorech pro média Budanov uvádí, že pro zpravodajského důstojníka není hlavní být kupříkladu dobrým střelcem, ale mít otevřenou mysl. „Pokud se zaškatulkujete, nebude se vám dařit. Všechna omezení jsou imaginární, jsou v hlavách lidí. Není pravdou, že něco jde, a něco ne,“ tvrdí.

„Rozvědčík je člověk, který je především intelektuálně založený a kreativní. Zbytek se dá zvládnout. Například někdo umí rychle běhat, někdo umí přesně střílet - ale pokud v určitém okamžiku nedokáže svých schopností kreativně využít, nemají (pro něj) žádný význam, kromě účasti v soutěžích,“ řekl časopisu Vogue.

Účinná rozvědka je podle Budanova jedním z klíčů k efektivitě ukrajinských vojsk v současné válce. „Máme spoustu informátorů v ruské armádě, v jejich politických kruzích a ve vedení státu, ale vždy by mohlo být (takových lidí) víc,“ prohlásil.

Na šéfa tajné služby je Budanov nebývale mediálně sdílný, ale i to evidentně zapadá do scénáře. Ne všechna jeho vyjádření lze ovšem považovat za šťastná. Patří k nim například výrok o tom, že Ukrajina a její ozbrojené síly „zabíjely Rusy a budou zabíjet Rusy kdekoliv na světě až do úplného vítězství Ukrajiny“. Později se ohradil, že jeho slova byla sestříhána a vypadla z nich podstatná pasáž, totiž že údajně mluvil o ruských válečných zločincích.

„Formy a metody vedení této války jsou jiné než před sedmdesáti nebo sto lety. Ve společnosti existuje poptávka po určitých informacích. Neříkám nic tajného, ale sděluji hlavní teze, které chceme lidem předat. Rozhovory jsou součástí mé práce,“ uvedl v dalším z interview.

Coby šéf Koordinačního štábu pro otázky zacházení s válečnými zajatci je zodpovědný za výměnu vězňů. V září 2022 se účastnil výměnné operace se zapojením Turecka, při níž Kyjev získal zpět 215 ukrajinských válečných zajatců včetně 108 obránců z pluku Azov, za něž Rusku vydal 55 ruských válečných zajatců a ukrajinského oligarchu a politika Viktora Medvedčuka blízkého prezidentu Vladimiru Putinovi.

„Na zářijovou výměnu jsme se připravovali více než tři měsíce. Jde o to, domluvit se na výměně konkrétních lidí v konkrétním čase. Zní to jednoduše, ale není to lehké,“ podotkl. „Nemohu vám říci, jak a s kým jednáme, kdo a jak reaguje, čím hrozí nebo co nabízí - ale to je standardní průběžná práce speciálních služeb, která nám zabírá lví podíl času.“

Pro The Nation pak loni specifikoval další podstatný úkol ukrajinské vojenské rozvědky: organizovat partyzánské hnutí v týlu nepřítele. Odmítl tehdy uvést podrobnosti, uvedl ale, že se jedná o „velmi velký počet lidí“.

Co se týče ruských invazních sil, Budanov nenápadně přilívá do ohně sporů mezi vedením ruského ministerstva obrany a Jevgenijem Prigožinem, šéfem tzv. Wagnerovy skupiny, když otevřeně říká, že nejefektivnější bojovou silou na straně nepřítele jsou skutečně wagnerovci. „Nikdo v Ruské federaci se jim nemůže rovnat, pokud jde o bojovou efektivitu,“ prohlásil.

A o čem sní Kyrylo Budanov jako člověk, ne jako zpravodajec, padla jedna z posledních otázek pátečního dokumentu „Rok. Mimo záběr. Rozvědčík“. Moderátor nadhodil, jestli třeba Budanov nesní o klidu při rybaření.

„Sním o silném, ekonomicky rozvinutém státě, který bude světovým lídrem. Ne o druhořadém, ale skutečně světovém lídrovství (Ukrajiny),“ zněla odpověď.

Ukrajinci by podle Budanova měli konečně věřit spíš sobě, svému lidu, armádě a moci než nějakým „expertům, co všechno vědí“. „Tuhle válku vyhrajeme, to nemůže změnit vůbec nikdo. Ať chce, kdo chce (opak), Ukrajina zvítězí. To je absolutně rozhodnutá věc,“ uzavřel sebejistě.