Článek
K méně striktním krokům přistoupila jižní valonská část země, vlámský sever pak zatím žádná přísnější omezení neoznámil. Mnoho Belgičanů kritizuje tuto situaci jako zmatenou, k jednotě země v pondělí vyzval i premiér Alexander De Croo.
V jedenáctimilionové zemi křivky počtu nakažených již několik týdnů rychle rostou, přičemž se stále drží těsně pod těmi českými, které jsou co do počtu nových případů na obyvatele nejhorší v Evropské unii.
Minulý týden přesáhl belgický denní přírůstek infikovaných 12 tisíc a dál roste. Podle expertů je však zásadnější předzvěstí kritické situace fakt, že se poměr pozitivních testů přiblížil 20 procentům a že se postupně zaplňují nemocniční lůžka včetně míst na jednotkách intenzivní péče. Právě vytížeností nemocnic úřady ospravedlňují nová omezení, která v posledních dnech oznámily.
Zmatky v nařízeních
Mnozí Belgičané přitom v posledních dnech složitě zjišťovali, co v jejich městě, čtvrti či škole bude v nejbližší době platit. Začalo to tím, že v pátek centrální belgická vláda vyhlásila mírné zpřísnění dosavadních omezení, která se však na praktickém životě příliš neprojevila. Den poté však vláda bruselsko-valonské federace oznámila zmíněný zákaz nočního vycházení na území metropole a na jihu Belgie.
Bruselská samospráva několik hodin poté dodala, že v hlavním městě se od pondělí zavřou i kina a divadla a zakáže se kolektivní sportování pro lidi starší 12 let. V neděli pak opět bruselsko-valonské úřady rozhodly o distanční výuce pro středoškoláky.
Zahlcené belgické laboratoře už otestují už jen ty, kterým bude zle
S vlastními nařízeními navíc přicházejí i jednotlivé bruselské čtvrti, jejichž epidemiologická situace se často velmi liší. Vlámská oblast, kde žije většina Belgičanů, naproti tomu zatím jakákoli zpřísnění s odkazem na ekonomické či vzdělávací dopady odmítá.
„Je v tom naprostý chaos. Jeden den vám řeknou, že se nic měnit nebude a druhý den vám zakážou vycházet večer z domu. Ale tohle je v Belgii pořád, máme tu moc vlád," řekl student bruselské univerzity ULB Marc De Proost. Zákaz večerního vycházení je podle něj zbytečný, když už jsou stejně od poloviny října zavřeny restaurace, kavárny a bary a lidé nemají důvod chodit večer ven.
Stejně jako mnoho dalších Belgičanů však omezení spíše podporuje, pokud by pomohla zabránit opakování situace z jara, kdy v zemi zemřelo téměř 10 tisíc lidí. Zatímco během první vlny se počet úmrtí s covidem-19 pohyboval okolo dvou stovek denně, nyní jsou to zhruba tři desítky.
Belgie na české cestě. Hledá způsoby, jak zastavit šíření koronaviru
Nejednotnost přijímaných kroků v pondělí kritizoval i premiér Alexander De Croo, který se vlády ujal začátkem měsíce v době nástupu současné vlny nákazy.
„Neměli bychom se nechat jako země rozdělit bojem proti viru. Pokud nebudeme činit nezbytné kroky jednotně, virus neporazíme," řekl médiím premiér zastupující ve vládě vlámské liberály. Belgie je nesváry mezi Vlámy a Valony dlouhodobě známá a kvůli politické roztříštěnosti několikrát překonala rekordy v délce doby bez řádné vlády - sám De Croo nastoupil více než rok po řádných volbách. Současná situace je ale tak vážná, že by všechny části země měly podle ministerského předsedy táhnout za jeden provaz.
„Virus ve Valonsku se neliší od toho ve Flandrech, zasahuje celou naši zemi," prohlásil premiér. Úřadům na nižším stupni správy doporučil, aby nechala velká omezení jako zákaz vycházení na centrální vládě a omezila se na kroky s menším dopadem.