Britští poslanci řeší, jak dál postupovat ohledně brexitu. Na stole je sedm dodatků

Předchozí návrh dohody o odchodu Spojeného království z Evropské unie, kterou v Bruselu vyjednala premiérka Theresa Mayová, britští poslanci odmítli 15. ledna. Co bude dál, není jasné - ve hře je tvrdý brexit, tedy odchod bez dohody, dílčí změny v dohodě, případně odklad brexitu.

Premiérka uvedla, že pokud by se do 13. února nekonalo další hlasování o nové podobě dohody, ještě téhož dne by vystoupila s prohlášením k poslancům. Ti by pak o něm následující den debatovali a mohli by přijít s návrhy k hlasování.

Mayová uvedla, že se pokusí s Bruselem otevřít otázku irské pojistky, i když přiznala, že taková jednání budou těžká: „Nemluvím tu o další výměně dopisů, ale o významné a právně závazné změně v dohodě o odchodu z EU. Bude to znamenat nové otevření dohody, tedy krok, který, jak vím, má mezi evropskými partnery jen malou podporu.” Brusel už dal najevo výhrady.

Ve svém vystoupení Mayová podpořila jako seriózní návrh dodatek konzervativního poslance Grahama Bradyho, který požaduje, aby byla tzv. irská pojistka v rozvodové dohodě nahrazena neupřesněnými „alternativními ujednáními”. Ministr pro mezinárodní obchod Liam Fox uvedl, že přijetí Bradyho dodatku by mohlo dát Mayovo silný mandát vrátit se do Bruselu a jednat. Hlasovat pro něj bude i bývalý ministr zahraničí Boris Johnson.

Mayová varovala, že odmítnutí Bradyho dodatku bude jasný signál pro Brusel, že irská pojistka nepředstavuje pro Británii problém.

Pojistka má za cíl zabránit vzniku pevné hranice mezi Irskem a Severním Irskem. Pro řadu britských poslanců je ovšem nepřijatelná - pokud nedojde k dohodě, hrozí, že Británie bude spojena s unijními strukturami i po odchodu z EU.

Mayová také vysvětlila, proč se nyní přiklání k odmítnutí irské pojistky, když je v návrhu dohody, který vyjednala její vláda. Uvedla, že rozhovory napříč sněmovnou ukázaly, že je potřeba věci více konzultovat s poslanci.

Bradyho dodatek vychází tzv. Malthousova kompromisu, který měl překlenout rozpory mezi jednotlivými frakcemi konzervativců a má i podporu severoirských unionistů ze strany DUP, kteří podporují menšinovou vládu premiérky Theresy Mayové.

Malthousův komromis připravili zastánci brexitu Jacob Rees-Mogg a Steven Baker i zastánci setrvání v EU Nick Morgan a Stephen Hammond. Podle kompromisu má Británie zaplatit EU 39 miliard liber, mělo by se prodloužit přechodné období do konce roku 2021 a irská pojistka má být nahrazena neupřesněným alternativním řešením.

List The Guardian uvedl, že EU kompromis odmítne. Brusel už dal najevo, že takováto změna je nemožná, protože žádné takové alternativní řešení neexistuje.

Odmítla ji i irská ministryně pro evropské záležitosti Helen McEnteeová: „Nemůže být žádná změna ohledně irské pojistky.“ Podotkla, že Británie se na jejím vyjednávání 18 měsíců sama podílela.

Mayová naopak odmítla návrh labouristické poslankyně Yvette Cooperové, který by umožnil odložit odchod z unie o devět měsíců, pokud by vláda neměla do konce února dohodu o brexitu schválenou parlamentem.

Tento dodatek současně brání odchodu Velké Británie bez dohody a má šanci být přijat, protože jej podporují i někteří konzervativci. Hlasovat pro něj chce i bývalá ministryně vnitra Amber Ruddová, které už žádala, aby hlasování nebylo stranicky závazné.

Mayová tento dodatek označila za pouhé zdržování, které nic neřeší. Poslanci by podle ní měli ukázat, co Dolní sněmovna chce a co ne a kdo chce brexit, by měl hlasovat pro brexit. Mayová nevyloučila ani možnost brexitu bez dohody.

Šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn zase prohlásil, že ať už bude další vývoj jakýkoli, bude podle něj vláda nucena odchod Spojeného království z Unie plánovaný na 29. března odložit.