Článek
Miliardová platba od Česka má být odškodněním za zmařenou investici a údajné pochybení ministerstva zdravotnictví při výběru zpracovatele krevní plazmy. České ministerstvo financí se poté obrátilo na soudy.
Nynější rozsudek Vrchního soudu v Londýně nicméně podle ministerstva financí nijak nemění jeho předchozí rozhodnutí z března letošního roku, kterým soud určil, že rozhodčí tribunál v investiční arbitráži se měl zabývat otázkou, zdali má být náhrada škody přiznaná Šťávovi a Diag Human snížena o 30 procent v důsledku postoupení části pohledávky vůči ČR. „Touto otázkou se tudíž bude muset rozhodčí tribunál znovu zabývat v březnu příštího roku, přičemž může rozhodnout o případném snížení náhrady škody dříve přiznané Šťávovi a Diag Human SE investičním rozhodčím nálezem,“ dodalo ministerstvo.
Obchodní soud Anglie a Walesu v červnu letošního roku projednával námitky českého státu, podle nějž investice nesplňovaly podmínky ochrany česko-švýcarské bilaterální smlouvy o ochraně investic. Spor vznikl ještě před vstupem smlouvy v platnost a společnost Diag Human nebyla po červnu 2011 ovládána švýcarským občanem, což by podle Česka znamenalo, že nepožívá právní ochrany zmíněnou smlouvou. Soud v aktuálním rozsudku tyto námitky zamítl.
Ministerstvo zdravotnictví: Rakouský soud podpořil ČR v kauze Diag Human
Kauza Diag Human začala v roce 1991, kdy ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo soutěž na zpracování krevní plazmy. Předběžně se dohodlo se společnostmi Novo Nordisk a Conneco. Z té druhé se později stala firma Diag Human.
V roce 1992 tehdejší ministr Martin Bojar společnosti Novo Nordisk sdělil, že výběrové řízení nevyhrála, a v dopise od ministerstva zdravotnictví pro firmu Novo Nordisk zazněly pochybnosti o solidnosti Conneca. Její nástupkyně Diag Human potom od roku 1995 požaduje odškodné za ušlý zisk.
Kauza Diag Human: ČR podala podnět ke zrušení nálezu, podle kterého má platit 15,5 miliardy
