Hlavní obsah

Britská ministryně šikanovala podřízené, Johnson ji podrží

Právo, Daniel Drake
Londýn

Britský premiér Boris Johnson odmítá vyhodit z vlády ministryni vnitra Priti Patelovou i přesto, že interní vyšetřovací zpráva došla k závěru, že šikanovala své podřízené. Tím porušila ministerský kodex, což není poprvé. Hlavní vyšetřovatel, který je zároveň premiérovým blízkým poradcem, na protest proti Johnsonovu rozhodnutí rezignoval.

Foto: Leon Neal

Britská ministryně vnitra Priti Patelová

Článek

Jen týden poté, co britskou vládou otřásly hádky ohledně odchodu hlavního poradce vlády Dominika Cummingse, se konzervativní kabinet opět ocitl uprostřed vnitrostranického boje. Vládní vyšetřovatelé po několikaměsíčním šetření došli k závěru, že britská ministryně vnitra Priti Patelové šikanovala své podřízené.

Johnson se rozhodl na místo verdiktu poroty přijmout postoj obžalované, načež soudce rezignoval. Opravdu ostudné.
Andrew Adonis, bývalý ministr za Labouristickou stranu

Podle blízkého poradce premiéra, sira Alexe Allana, který vyšetřování vedl, lze chování Patelové označit za šikanu. Uvedl několik případů nadávání a křičení, což porušuje ministerský etický kodex. Zároveň ale uvedl, že šlo možná o „neúmyslné” jednání.

Předseda vlády Johnson ale závěry zprávy odmítl a rozhodl se Patelovou neodvolávat. Podle něj k porušení etického kodexu nedošlo. Allan na jeho rozhodnutí reagoval rezignací s okamžitou platností.

Dlouhodobý problém s šikanou

Patelovou výsledky šetření mrzí. „Omlouvám se, že mé chování v minulosti některé lidi rozrušilo. Nikdy nebylo mým úmyslem někoho rozrušit," uvedla v prohlášení. Zároveň poděkovala úředníkům na ministerstvu za práci a premiérovi za podporu.

Johnson přitom ještě minulý rok v předmluvě ministerského kodexu uváděl, že „k žádné šikaně nesmí docházet”. Šéf labouristů Keir Starmer uvedl, že kdyby byl premiérem, tak Patelovou odvolá. Dvě největší britské strany si tak za posledních pár dní vyměnily nevyžádané rady. Podle konzervativců by zase Starmer mě „navždy ze strany vyloučit” svého předchůdce Jeremy Corbyna.

Jeremy Corbyn zpět mezi labouristy

Evropa

Obviněním z šikany čelí Patelová od března, kdy na svou funkci rezignoval nejvýše postavený úředník na ministerstvu vnitra Philip Rutnam. Ten se podle svých slov stal obětí „zákeřné a organizované kampaně” jen proto, že upozornil na dlouhodobé špatné zacházení s úředníky.

Rutnam tehdy uvedl, že Patelová zesměšňovala své kolegy a vyvolávala konflikty na třech různých odděleních ministerstva. Podle tehdejších tvrzení se jeden nejmenovaný vysoce postavený úředník po jednání s Patelovou zhroutil.

Šedá eminence konzervativců

V souvislosti s těmito událostmi vyšlo najevo, že Patelová má s nepřiměřeným chováním problémy dlouhodobě. Když před pěti lety působila na ministerstvu práce, tak ji jedna z tamních úřednic nařkla z šikany. Ministerstvo ji poté vyplatilo částkou 25 tisíc liber (736 tisíc Kč) a případem se tak nikdy nezabýval soud.

Konec sběračů jahod a barmanů? Británie chce už jen kvalifikované pracovníky z EU

Evropa

Dva roky na to ji ze stejného chování obvinili kolegové z ministerstva pro mezinárodní rozvoj. Z toho ji sice usvědčena nebyla, přesto ji tehdejší premiérka Theresa Mayová z vlády vyhodila. Patelová se totiž bez povolení scházela s izraelskými politiky a lobbisty, čímž porušila ministerský kodex.

Reakce politiků jsou předvídatelné. Jak již bylo řečeno, labouristé považují podržení Patelové ve funkci za chybu. „To, co se právě stalo je, že se Johnson rozhodl na místo verdiktu poroty přijmout postoj obžalované, načež soudce rezignoval. Opravdu ostudné,” napsal na Twitteru bývalý ministr školství za Labouristickou stranu Andrew Adonis.

Řada prominentních konzervativních politiků je naopak pochopitelně na straně své stranické kolegyně. „Priti Patelová je impozantní ministryní vnitra. Pod jejím vedením najalo MV tisíce policistů a představilo imigrační zákon, který ochrání naše hranice,” hájil ministryni ikonický toryovec (pozn. red.: tradiční termín pro britského konzervativce) Jacob Rees-Mogg.

Priti Patelová

Narodila se roku 1972 v Londýně.

Vystudovala ekonomii na Keelské univerzitě, poté navštěvovala Univerzitu v Essexu se zaměřením na britskou politiku.

V roce 2010 byla zvolena poslankyní za Konzervativní stranu.

Zprvu působila na ministerstvu financí, pak se přesunula na ministerstvo práce.

Mezi lety 2016 a 2017 byla ministryní pro mezinárodní rozvoj, ale byla vyhozena kvůli neoficiálním schůzkám s izralskými politiky.

Od roku 2019 působí ve vládě Borise Johnsona jako ministryně vnitra.

Související témata:

Výběr článků

Načítám