Článek
Vládní činitelé „smlouvu s iráckým lidem“ sepsali jako signál disentu, že svržení Husajna nezůstane bez britské podpory, uvedl list s tím, že měl možnost do textu nahlédnout. Dokument irácké opozici sliboval pomoc, obchodní smlouvy a škrtnutí dluhů, bude-li Saddám odstraněn. Text dostal definitivní podobu 11. června 2001, tedy ještě před teroristickými útoky na USA v září téhož roku.
V dokumentu, který schválili britští ministři, se píše: „Iráčané mají právo žít ve společnosti založené na vládě zákona, bez represe, mučení a svévolného zatýkání... Z působení dosavadního režimu v Iráku plyne, že má jiné priority“. Proto: „ti, kdo se chtějí zasadit o změnu, si zaslouží naši podporu“. Novému režimu mělo být nabídnuto smazání dluhů prostřednictvím Pařížského klubu věřitelů, neformální skupiny 19 nejsilnějších ekonomik, a poskytnuta pomoc Světové banky, Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie.
Expremiér Blair v pátek před komisí o irácké válce uvedl, že vnímání Husajna jako hrozby zásadně změnily až útoky z 11. září 2001. Z memoranda Blairova zahraničněpolitického poradce Sira Johna Sawerse z března 2001, které Chilcotova komise v pátek večer odtajnila, ale vyplývá, že Londýn o odstranění Husajna uvažoval už dříve.
Sawersovo memorandum nese názerv „Změna režimu“ a vztahuje se k budoucí Smlouvě s iráckým lidem. Vláda plánovala smlouvu zveřejnit, zatímco usilovala o tvrdší sankce vůči Saddámovi. Když ztroskotala jednání o nových sankcích a Husajn dosavadní obcházel, USA se po útocích z 11. září vydaly po tvrdší linii a Britové od zveřejnění dokumentu upustili.