Článek
Mahdího armáda činila spojencům vrásky na čele hned od invaze v roce 2003 a to, že později její příslušníci odložili zbraně, bylo jednou z hlavních příčin zklidnění poměrů v zemi v době, kdy tehdejší americký prezident George W. Bush poslal do Iráku posily.
Day uvedl, že vyjednávání s vůdci milicí začala na jaře 2007 a od června 2007 platilo příměří, které nazval vzájemným porozuměním. O tři měsíce později se britské jednotky přesunuly z paláce v centru Basry na hlavní spojeneckou základnu u letiště za městem.
Zprávy novinářů, že bylo uzavřeno příměří, jež mělo zahrnovat i vydání 60 vězňů výměnou za volný průchod z města, tehdy ministerstvo obrany popíralo. Nyní je jasné, že skutečně platilo, ještě než v srpnu sadristé přistoupili na příměří na celém území Iráku.
Dohoda podle Daye vyvolala rozkol mezi nacionalistickými povstalci a rebely podporovanými sousedním Íránem: „Na místní úrovni jsme chtěli vrazit klín mezi hlavní proud v Mahdího armádě, který byl nacionalistický a podle našeho úsudku smiřitelný, a extremnější elementy, často podporované Íránem a hájící íránskou agendu“. Dodal, že příměří bylo počátkem obnovy politické činnosti v Basře.
Day uvedl, že britské stažení mělo podporu iráckých sil, premiéra Núrího Málikího i tehdejšího velitele amerických sil v Iráku generála Davida Petraeuse. V březnu 2008 ale spolupráce s Málikím vázla. Irák tehdy tažení proti milicím v Basře oznámil Britům pouhé dva dny dopředu.