Článek
„Po desetiletí počet eskortních lodí Královského námořnictva výrazně klesal,“ řekl šéf výboru Julien Lewis. „Flotila je nyní pod kritickým množstvím potřebným pro mnoho úkolů, s nimiž by mohly být lodě konfrontovány, jestliže se mezinárodní situace bude zhoršovat,” dodal.
Britské loďstvo má ve výzbroji devatenáct „eskortních“ torpédoborců a fregat, jež mají za úkol doprovázet větší plavidla, ale mohou operovat i samostatně. Tento počet ale může podle poslanců klesnout, protože zatím není jasný plán obnovy starších lodí. Ještě v roce 1997 jich bylo ve službě 35.
Ministerstvo obrany sice plánuje modernizaci námořnictva – chce zařadit do výzbroje dvě nové třídy fregat –, poslanci však varovali, že není stanoven přesný časový plán a také nejsou vyčleněny potřebné peníze.
Torpédoborce mají potíže s motory
Zpráva poslaneckého výboru také zkritizovala ministerstvo kvůli značným chybám v konstrukci raketových torpédoborců třídy Daring (typ 45). Ukázalo se totiž, že motory lodím brání dlouhodobě působit v teplých vodách. Poté, co byla původní objednávka tuctu plavidel seškrtána na polovinu, jich je ve službě šest.
„Pro trvalou přítomnost v Perském zálivu měl být klíčový požadavek na motory,“ uvedli ve zprávě poslanci z výboru pro obranu. Podle nich se tato chyba nesmí opakovat.
BEZ KOMENTÁŘE: Královna Alžběta II. pokřtila největší britskou válečnou loď whiskey
Problém s torpédoborci ministerstvo opatrně přiznalo. Podle něj jsou sice tyto lodě velmi účinné, ale je potřeba zlepšit pohonný systém.
Třída Daring využívá inovativního integrovaného elektrického pohonu, kdy dvě plynové turbíny a dva dieselové agregáty vyrábějí třífázový proud pro dva asynchronní elektromotory, z nichž každý má výkon 20 MW.
Námořnictvo zůstane silné, tvrdí resort
Obecně se však ministerstvo kritice brání. Upozorňuje třeba, že investovalo miliardy liber do dvou nových letadlových lodí HMS Queen Elizabeth a HMS Prince of Wales, do nových ponorek i dalších typů lodí. „Tento hlavní program zajistí, že Královské námořnictvo zůstane jedním z nejmodernějších a nejmocnějších na světě s opravdu globálním dosahem,” uvedl resort v prohlášení.
Vše však zjevně nejde úplně hladce. Letadlová loď Queen Elizabeth by měla být zařazena do služby v roce 2020, ale kdy se dokončí sesterská Prince of Wales, zatím jasné není, neboť náklady na obě lodě stouply už v roce 2014 na dvojnásobnou cenu – na 6,2 miliardy z původních tří miliard liber.
Druhá loď má zůstat po dokončení v přístavu ve stavu připravenosti. Aby byla efektivní, je nutné, aby působila v bojové skupině. Tam ji budou doprovázet další lodě, což vyčerpá stávající možnosti britského námořnictva.
„Bude to vyžadovat většinu Královského námořnictva, aby ji podporovalo a chránilo, což znamená, že postavíme námořnictvo okolo jedné bojové skupiny,“ upozorňoval už v roce 2014 profesor Michale Clarke z britského institutu RUSI. Byť zároveň přiznal, že by toto bojové uskupení mělo představovat účinnou sílu.
Ministerstvo bylo už dříve kritizováno, že během krize v roce 2011 vyřadilo letadlové lodě HMS Illustrious a HMS Ark Royal i s kolmo startujícími letouny typu Harrier. [celá zpráva]
Tyto stroje by se přitom mohly uplatnit v době konfliktu v Libyi s nižšími náklady než nakonec využitá letadla Tornado. [celá zpráva] Harriery z letadlových lodí používala americká námořní pěchota. [celá zpráva]
Tehdy také Británie uvažovala o snížení počtu fregat a torpédoborců na 12. To by bylo méně lodí, než měla Itálie.