Článek
"Situace v oblasti se zhoršuje a je provázena sílícím pocitem izolace a nedůvěry ze strany Izraele. Pokud by jim (Izraelcům) hrozilo zničení, tentokrát by vedli odvetný útok. Budou připraveni použít svou atomovou zbraň. Protože nejsou s to vést dlouhou válku, museli by ji použít na začátku," varoval tehdy telegram z britské ambasády v Tel Avivu.
Izrael dosud nikdy nepotvrdil ani nevyvrátil, že má jaderné hlavice, jak se již léta všeobecně předpokládá.
Dokumenty, kterým vypršela doba utajení, také ukazují, že Thatcherovou diplomacie na Blízkém východě rozčilovala. Rok po svém nástupu do čela vlády se svěřila francouzskému prezidentovi Valérymu Giscardu d'Estaingovi, že se nikdy nesetkala s tak těžkým partnerem, jakým byl podle ní izraelský premiér Menachem Begin.
Snažila se prý Begina tehdy přesvědčit, že jeho politika kolonizace okupovaných arabských území je nerealistická a nesmyslná. Izraelský protějšek jí na to podle diplomatických dokumentů odvětil, že tato území byla židovská již v biblických dobách a že to tak musí zůstat.
Nepochopení "železná lady" vyjadřovala i k počínání Organizace pro osvobození Palestiny (OOP). Odmítla návrh svých poradců, aby Londýn vnímal OOP nejen jako teroristickou organizaci, ale i jako politické hnutí. "Tato analýza neobstojí. Je plná rozporů," poznamenala tehdy na diplomatickou nótu.